Dne 8. října 2016 proběhlo – v historické budově pražského Karolina – úspěšné setkání delegace univerzit LERU a sedmi respektovaných středoevropských univerzit. LERU zastupovali rektoři Univerzity ve Freiburgu, v Helsinkách, Lovani, Utrechtu a Curychu, střední Evropu zastupovali rektoři Univerzity v Bělehradě, Eötvös Loránd (Budapešť), Lublani, Praze (Univerzita Karlova), Tartu, ve Varšavě a Záhřebu. Přítomen byl také generální tajemník LERU, prof. Kurt Deketelaere.
Myšlenka uspořádat toto setkání vznikla na rektorské konferenci při příležitosti oslav 700. výročí narození Karla IV. dne 12.5. tohoto roku. Akci jsme iniciovali společně s tehdejším předsedou LERU, prof. Alainem Beretzem.
Předním výzkumným univerzitám, které jsou členy Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU), se podařilo v posledních patnácti letech unikátním způsobem spojit síly a úspěšně obhájit zájmy univerzit v Evropě i jinde ve světě, které se věnují především výzkumu. Jsou si též dobře vědomy skutečnosti, že bez ohledu na geografickou polohu a další faktory, jež je odlišují, všechny výzkumné univerzity v Evropě čelí výzvám, které se týkají všech aspektů jejich provázaných činností – vzdělávání, výzkumu a zapojení do společenského života. Úkoly se týkají nejen univerzit v západní a jižní Evropě, kde se nacházejí univerzity LERU, ale i univerzit ve střední a východní Evropě, jejichž problémy se odlišují spíše svou intenzitou a stupněm rozvoje než základními charakteristikami.
Jak řekl prof. Bert van der Zwaan, předseda ad interim LERU a Rector Magnificus Univerzity v Utrechtu: „Dnešní setkání bylo neuvěřitelně zajímavé a plodné a velmi mě těší, že nyní můžeme oznámit společnou iniciativu, která politikům v celé Evropě dokáže, že je mnohem více toho, co výzkumné univerzity spojuje než toho, co je rozděluje.“ Prof. Kurt Deketelaere se k tomuto prohlášení připojil: „Spolu probereme řadu ožehavých témat, budeme o nich přemýšlet a zákonodárcům ukážeme, že taková řešení, jež přinesou užitek všem, jsou možná.
Například univerzity po celé Evropě trpí problémy spojenými s Horizontem 2020 (8. Rámcový program Evropské komise pro výzkum a inovace), jako jsou pokračující nadměrná byrokracie a podfinancování v potřebných oblastech výzkumu. Některé z nich dosáhly kritického bodu – např. míra úspěšnosti financování návrhů, která spadla na úroveň 10 procent nebo i nižší (v určitých programech H2020). V některých evropských zemích se tyto problémy kumulují s dalšími, např. nízkými platy, chybějící infrastrukturou, špatně nastavenou strategií nebo nesprávným stanovením priorit. V oblasti školství se EU také potýká s typickými problémy, souvisejícími například s mobilitou studentů, on-line vzděláváním a rozvojem dovedností studentů.
LERU je členem platformy Evropského výzkumného prostoru (ERA) a platformy Politiky pro otevřenou vědu (OSP); toto jsou programy, jejichž prostřednictvím LERU a další výzkumné organizace vzájemně působí na strategii ERA a OSP vůči Evropské komisi. Naším prvořadým cílem je spolu s iniciativou „LERU-CE7“ nastolit na těchto fórech společné úkoly k řešení, naše názory a navrhnout možná řešení, jež byla dohodnuta s partnery – samozřejmě s přihlédnutím k různé míře intenzity a různému stupni vývoje v jednotlivých zemích a u vědomí jejich odlišných podmínek.
Zadruhé, LERU a „CE7“ chtějí společně rozvíjet a široce sdílet znalost jednotlivých témat, jimiž se ERA a OSP zabývají, a to na národní úrovni i na úrovni EU. Toho docílíme, podobně jako kdysi v rámci LERU, výměnou informací, navzájem zjistíme, co funguje a co ne, a na základě toho pak lze formulovat další strategii. Tak jako v minulosti není naším cílem podílet se na úspěchu zúčastněných stran, ale vylepšit rámcové podmínky pro výzkum a školství v celé Evropě
Zatřetí, LERU a „CE7“ budou diskutovat o tzv. rozšiřování akcí Evropské komise, především o týmové práci a nástrojích ERA zaměřených na střední Evropu, které nefungují optimálně. Společně budeme poctivě přemýšlet o tom, proč to tak je a podáme návrhy, jak zlepšit přístup v nadcházejícím 9. Rámcovém programu. Probereme rovněž další iniciativy jako třeba stáže na ERC. Tyto iniciativy se mohou stát cílem pro společnou akci.
Konečně co se týče bilaterální nebo multilaterální spolupráce mezi členy LERU a „CE7“, prof. Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy, k tomu říká: „Analýza ukázala, že míra spolupráce mezi námi je značná již nyní. Dokazuje to, že univerzity v oblastech lišících se mírou intenzity výzkumných systémů mohou úspěšně spolupracovat na iniciativách, které se týkají Ph.D. programů, společných výzkumných projektů a týmů, studentských výměn, mobility učitelů, badatelů a administrativních pracovníků, společných konferencí a systémů hodnocení. Naším jasným záměrem je v nadcházejících letech podobné formy spolupráce rozšířit.“
