Datum vydání: 17.09.2020
Zdroj: Reflex | Rubrika: Aktuálně | Strana 8 | Autor: BOHUMIL PEČINKA
Vydavatel: CZECH NEWS CENTER, a.s.
Vědci z Univerzity Karlovy minulý týden ohlásili, že mají k dispozici milión rychlotestů nejen na covid-19, ale i chřipku kmene A a B. Na tiskovce to oznámil rektor Univerzity Karlovy profesor TOMÁŠ ZIMA (54), profesí lékař-biochemik. Rozhovor jsme vedli také o roli médií, zavírání škol a o tom, kdy je pro člověka nejlepší se koronavirem nakazit.
* Kdo za vaším univerzitním projektem testovacích souprav stojí?
Tým profesora Kmocha z první lékařské fakulty UK, který se už několik desetiletí věnuje problematice molekulární genetiky. Do testování byl zapojen od jara letošního roku.
* Kdy budou testy k dispozici?
Začátkem října. Bude platit: jeden výtěr, jedna souprava, jedno měření. Uplyne hodina, maximálně hodina deset, a vy budete vědět, jestli jste covid negativní nebo naopak, chřipka pozitivní, či úplně negativní.
* Co si od toho slibujete?
Až na podzim klesnou teploty a přibudou příznaky respiračních onemocnění, řada lidí bude vyděšená z virových anebo pocítí strach z bakteriálních onemocnění. Jedním výtěrem buď potvrdíme, nebo vyvrátíme jejich ob obavy. V poslední poslední době jsem se často ptal lidí jestli měli chřipku. Odpověděli, že ano, a to několikrát. Když se zeptám, jestli je někdo vyšetřoval, odpovědí je, že ne. Takhle budou mít jistotu, jestli mají chřipku, covid-19, nebo jen nachlazení.
* Může si test udělat člověk sám?
Teoreticky ano, ale nepředpokládám, že má někdo na sporáku termocykler na PCR a přístroj na izolaci nukleových kyselin. Takhle souprava bude určena hlavně pro malé i velké laboratoře a nemocnice.
* Kdo ji vyrábí?
My jako univerzita nemáme výrobní kapacity. Pro tento účel jsme založili dceřinou společnost Univerzity Karlovy s názvem GeneSpector, s. r. o., a to spolu s dalšími třemi komerčními subjekty. V této kooperaci jsme schopni na trh dodat nyní okolo miliónu testů a můžeme je i výrazně zvýšit, podle poptávky. Klíčové know-how pro transportní roztok viRNAtrap™ pochází z týmu profesora Kmocha.
* Americký epidemiolog Mina z Harvardu navrhuje, aby se u člověka testovala nejen přítomnost viru, ale i jeho množství. Důvodem je, že až 90 procent nakažených má tak málo viru, že nejsou pro své okolí nebezpeční. Co tomu říkáte?
Samozřejmě by to bylo dobré, kdybychom znali množství „virové nálože“, které každý má, ale zatím tento typ testování neumíme. Výtěr štětičkou v nosohltanu je individuální výkon, obtížně standardizovaný, a tudíž výsledek by byl nepřesný. Z krve to zatím nikdo neumí. Bylo by to však potřebné, protože většina lidí, kteří mají malou nálož, jsou sice pozitivní, ale nemají obtíže a nejsou rizikoví pro ostatní.
* Co říkáte dnešní situaci, kdy covid negativní člověk bez příznaků musí do karantény? Neskončí statisíce produktivních lidí zavřených doma?
Pokud budou stále platit současná pravidla, tak určitě ano. Je to sněhová koule, která se bude extrémně nabalovat. Pokud je někdo negativní, neměl by být v karanténě. Osmdesát procent lidí nemá příznaky, ani když jsou pozitivní, ať tedy nosí respirátor. Pokud máte infekce typu chřipky, buďte prostě doma. Platí: Čím více testuji, tím větší podíl pozitivních budu mít. Dnes je jich zhruba sedm procent. Když budu testovat tisíc, budu jich mít 70 pozitivních, když deset tisíc bude jich už sedm set. Když třicet tisíc, už 2100. To je jednoduchá matematika.
* Infektolog profesor Beneš z pražské Bulovky v minulém Reflexu říkal, že s koronavirem se už potkal každý druhý Čech.
Je to možné. Profesor Beneš je uznávaný odborník, takže k tomu tvrzení měl své důvody. Víte, věci jako rouška anebo různá jiná epidemiologická opatření jen zpomalí nástup infekce a narůstající křivku zploští. Řekněme si to otevřeně: rouška nezabije koronavirus. Stejně jako koronavirus nezabije žádná vakcína, na niž tady spousta lidí čeká jako na spásu.
* Co nastane, až se vakcína objeví?
Sníží se množství nakažených, ale ten virus zde bude žít i v dalších letech. Navíc je lepší se s ním setkat ve slunných dnech, kdy jste v dobré kondici, než v listopadu a v zimních měsících.
* Proč? Někdy je slabší a někdy silnější?
Že je virus někdy slabší nebo silnější, je mediální mýtus. Základní genetická informace viru je stejná. Lidé jsou však v létě venku, jsou v kondici, stoupá množství vitamínu D v těle. Kde jste v zimě? Zalezlí na menším prostoru.
* Nemáte pocit, že se v Česku odborný svět rozdělil na alarmistické epidemiology a reálně léčící doktory, kteří ke covidu mají střízlivější postoj?
Tohle rozdělení zde bylo už na jaře. Když je člověk každodenně v terénu a vidí živé pacienty s covidem, leccos si uvědomí.
* Co například?
Že u některých lidí může být tato infekce velmi závažná a s těžkým průběhem. Týká se to však velmi malého procenta populace, většinou s narušeným zdravím. V současnosti jsou hospitalizována necelá tři procenta covid pozitivních a ještě menší část z nich vyžaduje intenzívní péči.
* A to rozdělení lékařské veřejnosti?
Epidemiologové – jako svého času profesor Prymula – rádi sahají k razantním opatřením typu na dva roky zavřít hranice a nikam nikoho nepouštět. Společnost je však složitější organismus. Člověk nemůže ztratit kontakt s okolím a čekat, až virus zmizí. Stigmatizující je to hlavně pro seniory.
* Co doporučujete vy?
Kardiologové říkají, že člověk by se měl především pohybovat a dodržovat zdravý životní styl a také se přiměřeně chránit. Když v bytě o šedesáti metrech čtverečních nechodíte, vaše pohybová aktivita klesá, svaly začnou dříve odcházet, což je do budoucna kritické pro seniory.
* Pane rektore, co si jako lékař představujete pod pojmem zdraví? Nevychází řada nedorozumění z toho, že si pod ním každý vybaví něco jiného?
Definice Světové zdravotnické organizace říká, že je to komplex fyzické, duševní a psychické pohody. V tom kontextu je dnes velká část národa nemocná, protože cítí strach, pronásledují ji úzkosti z hrozby covidu, které šíří hlavně média. Řadě lidí se přitíží jen tím, že jim řeknete, že by mohli mít covid.
* Nedrží momentálně klíč k dalšímu vývoji ve společnosti ředitelé základních a středních škol? Pokud překotně zavřou školy, může být výsledkem domino efekt a uzavření dalších institucí.
Za prvé: u nakažených dětí v Česku dnes probíhá infekce výrazně bez obtíží. Druhou věcí je učitelský sbor, jenž má určitou věkovou strukturu a část může být v rizikové skupině. Ale zase: obézní čtyřicátník-diabetik je na tom mnohem hůř než osmdesátiletý člověk s dobrým zdravotním stavem. Ředitelům bych doporučil zachovávat zdravý rozum a víc chránit učitele v rizikové skupině. Nemůžeme však zrušit školství, což už by mohlo mít významně negativní efekty jak na děti, tak na fungování společnosti. Myslím, že výrazná většina rodičů si přeje otevřené školy a individuální přístup k posuzování.
* Co navrhujete? Víc testovat?
A co asi zjistíte? Že místo dvou jsou covid pozitivní čtyři žáci a pošlete kvůli tomu pětadvacet dalších domů? Pak otestujete rodiče a polovina to mít bude, většinou bez příznaků. Následně vytrasujete jejich pracovní kontakty a na konci dne zjistíte, že máte 150 lidí nastoupených do karantény, jimž ovšem nic není? Části z nich pak hygiena zavolá a v tu chvíli jim začne být špatně. To, v čem dnes žijeme, není pandemie, ale infodemie.
* Jde podle vás školní výuku zachránit?
Určitě, jen nesmíme propadnout panice. Další zavření škol už by část generace nenávratně stigmatizovalo. Výuka se musí držet do posledních chvil, třeba tím, že bude střídavá – dopoledne, odpoledne.
* Kolem covidu panuje řada mýtů. Jedním z nich je, že i lehký průběh covidu může poškodit srdce. Profesor Beneš v minulém Reflexu to odmítá a tvrdí, že koronavirové infekce se objevují téměř výhradně na sliznici dýchacích cest.
V tuhle chvíli musíme analyzovat těžší případy, jichž je naštěstí málo. Smyslem je si říct, jak vypadají jejich plíce po jednom, třech nebo šesti měsících. Viděl jsem nedávno studie, kde dochází k výrazné obnově plic lidí s covidem už po půl roce. Část pacientů měla vyloženě špatný rentgenový snímek plic, ale za půl roku se funkce obnovily skoro k normálu. Těch lidí s poškozením plic není mnoho, ale i tak musíme zjistit, jak se tato nemoc projevuje.
* V Česku na chřipku ročně umře 1500 až 2000, s covidem k 13. září 456 lidí. Proč se bojíme covidu a nebojíme se chřipky, která naši populaci prokazatelně kosí víc?
Sám si odpovězte, proč média o chřipce téměř nepíšou. Když propukla v minulých letech chřipková epidemie, neviděl jsem, že by televize ukazovaly ráno co ráno grafické sloupce, kolik je nakažených, hospitalizovaných a mrtvých. A že jich bylo. Koncem roku 1995 zemřelo během tří měsíců na chřipku dokonce 7500 lidí a počet nakažených byl v Česku 960 000. U nás za sedm měsíců zemřelo ke včerejšku (13. 9. 2020) 456 lidí s covidem a úmrtnost se oproti roku 2019 nezvýšila.
* A proč se tedy chřipky nebojíme?
Společnost chřipku přijímá jako něco, co patří k životu. Dnešní vzedmutí emocí kolem covidu hodně souvisí s vlivem nových médií, sociálních sítí a honbou za senzacemi.
* Myslíte, že za sto let budeme ke covidu přistupovat stejně jako dnes k chřipce?
Je to možné. Před deseti dny mi volal jeden novinář a v legraci jsem mu řekl, že mu utekla jedna dramatická informace. A co? Odpověděl jsem: Kvůli nemoci covid se v Česku ze dne na den zdvojnásobil počet mrtvých. Z jednoho na dva. Rozumíte tomu? Média si neuvěřitelně hrají se slovy. Můžete napsat, že včera s covidem zemřel jeden člověk a dnes dva. Stejně tak můžete napsat, že počet mrtvých s covidem ze dne na den stoupl o sto procent. V lidském podvědomí je tendence se bát. A téhle potřebě vycházejí média vstříc.
* Co rozšířená představa, že až přijde vakcína na covid, zmizí i tato nemoc?
Na otázku odpovím otázkou: a kdy ta vakcína vlastně bude? A druhá zní: jak široce bude působit na širokou skupinu koronavirů, protože SARS-CoV-2 je pouze jeden z nich. Třetí otázka: po očkování vám imunita vydrží jak dlouho? Rok, dva, nebo pět let? Na některé dětské choroby se očkuje jednou, na některé víckrát. Další věc: aby očkování bylo efektivní, musíte pořádně proočkovat populaci, zhruba 85 procent obyvatelstva, To se v Česku nikdy nepovede, a to nemluvím o jiných částech světa.
* Co z toho vyplývá?
Očkování kování u řady lidí vyvolá imunitní ochranu a po určitou dobu pořád je bude chránit. Nicméně budeme jednomu očkovat proti typu koronaviru. Existuje také otázka, jak se SARS-CoV-2 bude v čase měnit a jak se tomu přizpůsobí vakcína.
* Co je pro vás kritérium závažnosti covidové infekce? Počet nakažených, nebo počet hospitalizovaných?
Covid se projevuje individuálně. Záleží na tom, jestli jste byl nemocný už předtím – cukrovka, obezita, vysoký krevní tlak jsou nejrizikovější faktory. Měli bychom sledovat hlavně závažné případy z řad hospitalizovaných, jichž jsou bohudík celkově jen desítky. Na druhou stranu: s rozedmou plic vás ohrožuje jakákoli infekce. Zlom by nastal, kdyby covid začal postihovat původně zdravé lidi bez předchozích potíží. To by byl varovný signál.
* Zajímavé je porovnat špičkové české hokejové a fotbalové kluby. Ve většině hokejových si covidem prošli téměř všichni hráči, dnes mají negativní testy a připravují se na sezónu. Zatímco u fotbalistů je výskyt tu a tam a zřejmě se s fotbalem povleče celou sezónu.
Důvod je jasný. U hokeje je šatna velmi komunitní, a pokud to má jeden, přenese se to za chvíli na všechny. Pokud si to některé kluby takhle v létě prodělaly, budou mít hráči vytvořenou imunitu. Namísto vakcíny si ji vytvořili přirozenou cestou a testy budou většinou vycházet dobře. Fotbalisté přece jenom hrají venku, nejde o tak kontaktní sport, dodržují přísnou karanténu. Ale i u nich budou počty nakažených stoupat. Vyvolá to velké diskuse, jestli odložit, nebo neodložit zápas, a liga bude mít problémy s regulérností. Lituji sportovce. Dvacet let se připravují na výkon, který má být vyvrcholením jejich profesního života, ale pak k jim účast na životním závodě zakážou. Nemluvě o divadelních a filmových premiérách. I kultura trpí.
* Jak vidíte další vývoj?
Zopakuji, co jsem už jednou řekl: počet nakažených bude stoupat s počtem testovaných. Neznamená to však, že stoupá i nebezpečnost téhle infekce. Musíme se s virem naučit žít a setkávat se s ním.
