Třicet let je relativně krátká doba i tak je to čas k reflexi. Jsem rád, že si jsme všichni vědomi, jak křehké jsou podmínky, které máme, a že svoboda a demokracie nejsou samozřejmé a nejsou zadarmo. Svoboda s sebou nese nejenom velkou odpovědnost, ale také nároky na každého z nás.
Pietní akt u Hlávkovy koleje
V ranních hodinách jsme se sešli u Hlávkovy koleje, kde jsme připomněli našeho studenta Jana Opletala a události, které se v těchto místech před osmdesáti lety odehrály. Události a osudy lidí, které se pak odrazily v událostech, kterých jsem sám pamětníkem, tedy třicetileté výročí Sametové revoluce. V obou případech, jak v roce 1939 tak v roce 1989 se vládní moc brutálně postavila proti občanům naší země. Do ulic metropole okupované nacisty vyšli 28. října 1939 nejenom naši studenti, ale více než sto tisíc občanů, kteří si chtěli připomenout výročí vzniku Československa. Reakce německých vojáků a četníků byla brutální. V Žitné ulici začali do demonstrujících střílet a jedna kulka zasáhla studenta medicíny Jana Opletala, téměř na stejném místě byl postřelen i pekařský dělník Václav Sedláček a několik dalších lidí utrpělo vážná zranění. Sedláček zemřel při převozu do nemocnice a Opletal zesnul na následky zranění 11. listopadu. O čtyři dny později, 15. listopadu se konal na Albertově pod vedením děkana lékařské fakulty profesora Hájka, smuteční průvod. A smutným vyvrcholením pak bylo – uzavření všech českých vysokých škol, popravení čelních představitelů studentských organizací, internace více než tisíc studentů v koncentračních táborech.
V Žitné ulici u pamětní desky
Byli to opět naši studenti, kteří se po 50 letech od této události 17. listopadu 1989 sešli a připomněli si Opletalův odkaz, kritizovali komunistické poměry. Historik Jozef Leikert z Univerzity Komenského v Bratislavě popsal poslední den Jana Opletala a byl to právě on, kdo v roce 1989 prosadil realizaci pamětní desky v Žitné ulici, k níž se následně většina účastníků piety před Hlávkovou kolejí přesunula a pokračovala na Albertov.
Albertov, Národní třída
Zpěvem studentské hymny Gaudeamus Igitur začal hlavní program oslav na Albertově, před děkanátem Přírodovědecké fakulty UK. Na pódiu byli také Martin Bareš (Masarykova univerzita), a Vojtěch Petráček (ČVUT). Na Albertově jsme si připomenuli třicetileté výročí začátku Sametové revoluce. Třicet let od pádu železného opony, třicet let fascinujících změn a třicet let svobody.
Dne 17. listopadu 1989 si odkaz událostí roku 1939 připomněla další generace studentů. Na zcela mimořádně povolené studentské demonstraci se ozvala kritika režimu a demonstrace pak pokračovala přes Vyšehrad na Národní třídu. V tento dny před 30 lety nikdo netušil, že v prosinci se pak stane prezidentem Václav Havel, a že Albertov se opět znovu zapíše do dějin, jako místo počátku Sametové revoluce, místo kde studenti a občané vytvářejí budoucnost. Rád bych poděkoval všem studentům a občanům, kteří se svými činy a odvahou podíleli na tom, že jsme znovu získali svobodu, zároveň bych chtěl poděkovat všem současným studentům, že v sobě nesou tento odkaz a vyjádřil přání, aby naši studenti, studenti Univerzity Karlovy byli kritičtí, kladli nepříjemné otázky a podporovali další rozvoj demokracie.
Velká aula Karolina, Cena Arnošta z Pardubic
Předáním Ceny Arnošta z Pardubic a slavnostním koncertem jsme zakončili dnešní oslavy 17. listopadu.
U příležitosti oslav svátku 17. listopadu byly předány Ceny Arnošta z Pardubic pro nejlepší vyučující a nejlepší vzdělávací počin. Cenu pro nejlepšího vyučujícího na UK si odnesla prof. PhDr. Blanka Říchová, CSc., dr.h.c. z Fakulty sociálních věd UK, v kategorii za vynikající počin byla oceněna doc. PhDr. Ing. Antonie Doležalová, Ph.D. rovněž z Fakulty sociálních věd, a také kolektiv odborníků z Farmaceutické fakulty v Hradci Králové a Lékařské fakulty v Hradci Králové za vytvoření on-line kurzu TOX-OER. Za FaF cenu obdrželi doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D., PharmDr. Jana Pourová, Ph.D., PharmDr. Marie Vopršalová, CSc., Mgr. Lenka Applová, za LFHK byli oceněni doc. MUDr. Michaela Adamcová, Ph.D. a doc. PharmDr. Martin Štěrba, Ph.D.
Ve společnosti panuje pocit, často udržovaný i médii, že jsme všichni rozděleni, že si nerozumíme, že se neznáme, že nás rozdělují hodnoty, kultura, styl života či finanční příjmy. Chci proto zdůraznit – mluvme spolu, naslouchejme si, nenechme si vnutit pocit, že nás společná svoboda rozděluje. Jak v roce 1939, tak v roce 1989, stáli v pražských ulicích vedle sebe lidé z celého spektra společnosti. Hledejme spíše, co nás spojuje než, co nás rozděluje,Žijeme v komplikované době, kdy máme na jedné straně ohromné příležitosti a na druhé problémy, které ohrožují celou planetu. Sledujeme přenosy z válečných konfliktů v přímém přenosu v televizi, jsme součástí globální společnosti a mezinárodní společenství. Musíme se, jak soustředit na domácí problémy, tak být i partnerem světu.
Svoboda a demokracie je dar, ale také ohromný závazek, máme zodpovědnost za to, jaká bude Česká republika v dalších dnech i letech. Stejně tak máme zodpovědnost za to, v jakém stavu předáme dalším generacím naši planetu. Žijeme v době, která se překotně mění, geografické vzdálenosti se zkracují, žijeme v globálním propojeném světě. Nicméně občas to vypadá, jako kdyby se prodlužovala vzdálenost mezi námi. Nebudujme mezi sebou propasti, ale snažme se nalézat společná témata. Vážím si toho, že akademická obec usiluje o dialog, a že naši studenti a profesoři mnohokrát prokázali nesmírnou odvahu pomáhat a zastat se slabších. Nebuďme lhostejní a vnímejme závazek, který pro nás představují, jak 17. listopad 1939, tak i 17. listopad 1989. Nesmíme rezignovat na hodnoty, na nichž stojí demokracie a usilujme spolu o to, abychom naši pořád ještě mladou demokracii rozvíjeli. Z naší historie víme, že demokracie a svoboda nejsou samozřejmostí.
Ne všechno se v uplynulých třiceti letech povedlo. Dnešní den je velký svátek. Slavíme třicet let svobody, přeji nám všem jen to nejlepší a užijme si to. Byl bych rád, kdyby se odkaz mnoha statečných, co tu byli v roce 1939 a pak v roce 1989, nestal pouze kapitolou v učebnicích historie. Svoboda a odvaha není nic samozřejmého.