Za přítomnosti náměstka ministryně školství Stanislava Štecha, rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, místopředsedy AV ČR Vladimíra Marečka a dalších významných hostů byla 18. prosince 2015 oficiálně ukončena realizační část projektu BIOCEV – Biotechnologického a biomedicínského centra AV ČR a UK ve Vestci. Plný provoz je naplánován od ledna 2016. Jeho součástí je realizace pěti výzkumných programů a zprovoznění šesti výzkumných infrastruktur a servisních laboratoří. Do roku 2020 by mělo v Centru BIOCEV pracovat až 450 výzkumných pracovníků, z toho 200 doktorských studentů. Jejich cílem je detailní poznání organismů na molekulární úrovni, které bude inspirací pro aplikovaný výzkum a vývoj nových léčebných postupů.
„BIOCEV je připraven plnit roli prvotřídního vědeckovýzkumného centra a má pro to všechny předpoklady. Dostal do vínku vynikající přístrojové vybavení a pod jednou střechou se chystají pracovat týmy nadšených a dobře připravených vědců z šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy,“ říká Pavel Martásek, ředitel BIOCEV. „Významné objevy jsou dnes velmi často realizovány na hranicích tradičních vědeckých disciplín. Současná biomedicína a biotechnologie jsou stále více interdisciplinární, a to nejen ve snaze pochopit molekulární podstatu nemoci, ale též ve snaze diagnostikovat chorobný proces co nejdříve. Toto vše se odráží v návrzích nových léčebných postupů a přípravě nových medikamentů. Pět hlavních vědeckých programů BIOCEV bylo koncipováno tak, aby byly významně interdisciplinární a maximálně komplementární. Věřím, že vzájemná bezprostřední komunikace mezi jednotlivými vědci v rámci BIOCEV přinese významnou přidanou hodnotu,“ dodává Pavel Martásek.
„Centrum BIOCEV by nemohlo vzniknout bez dostatečného finančního zajištění. Projekt byl podpořen z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, a to částkou přesahující dvě miliardy korun, a jsem přesvědčen o tom, že se tato investice České republice i Evropské unii vyplatí,“ říká Stanislav Štech, náměstek ministryně školství. „Věřím, že se realizačnímu týmu podaří projekt úspěšně dokončit, a jsem rád, že už nyní přináší dílčí výsledky nejen vědeckovýzkumné komunitě. Dovoluji si všem vědcům popřát tvůrčí a úspěšnou badatelskou práci, realizačnímu týmu bezproblémové naplňování monitorovacích indikátorů i udržitelnosti a nám všem, aby výsledky Centra BIOCEV posunuly vědecké poznání k dalším břehům a k dalším (nejen vědeckovýzkumným) výzvám.“
„Je tomu již více než dva roky, kdy bylo slavnostně poklepáno na základní kámen Biotechnologického a biomedicínského centra BIOCEV. Dnes jsme na konci této cesty, která podobně jako u jiných velkých projektů nebyla bez problémů, ale na jejímž konci se otevírá vědecké pracoviště, které zásadním způsobem přispěje ke zvýšení kvality vědy a výzkumu v České republice. Svým rozsahem je BIOCEV bezesporu unikátní,“ prohlásil Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy. „Oblast výzkumu a vývoje, technologického rozvoje a inovací je klíčem k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti České republiky. Jsem rád, že se podařilo vytvořit toto významné vědecké centrum. Přeji nám všem, aby BIOCEV patřil mezi špičková světová centra v oblasti biomedicíny,“ uvedl Tomáš Zima.
„V Centru BIOCEV propojily svůj výzkumný a lidský potenciál dvě špičkové instituce České republiky – Akademie věd a Univerzita Karlova. Cílem vědeckého programu centra je detailní poznání buněčných mechanismů na molekulární úrovni, vývoj nových léčebných postupů, včasné diagnostiky, biologicky aktivních látek včetně chemoterapeutik, proteinového inženýrství a pokročilých technik. Nejnovější technologie v centrálních laboratořích budou přitom zpřístupněny i firmám či týmům z jiných institucí. Za neméně podstatné považuji, že odborné programy centra přispějí k výchově nové generace badatelů a technologických specialistů,“ prohlásil Vladimír Mareček, místopředseda AV ČR.
Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. (příjemce dotace na projekt BIOCEV) při příležitosti slavnostního ceremoniálu uvedl: „Jsem nesmírně rád, že jsme se úspěšně vypořádali se všemi problémy, které realizace každého takového náročného projektu přináší. Bylo to především díky skvělé spolupráci všech zúčastněných partnerů a profesionalitě pracovníků realizačního týmu. Nyní nás čeká další fáze, ve které prokážeme, že prostředky vložené do vybudování tohoto nového velkého centra biomedicínského výzkumu byly dobrou investicí. Těším se, že badatelé pracující v krásných nových prostorách budou ve špičkových světových časopisech publikovat své objevy, a zvláště na to, že mnohé z těchto výsledků základního výzkumu časem povedou i k cenným praktickým aplikacím.“
Spolu s prvním výzkumným programem Funkční genomika rozvíjí jeho vedoucí, Radislav Sedláček, také národní výzkumnou infrastrukturu – České centrum pro fenogenomiku (CCP). Jde o jednu z šesti výzkumných infrastruktur BIOCEV a zároveň největší instituci tohoto druhu v Evropě. Součástí CCP, které je již plně funkční, je také transgenní laboratoř produkující specializované, geneticky upravované myší modely, jež slouží jako nástroje pro výzkum funkce genů pro českou i pro mezinárodní vědeckou komunitu. Spolu se zahraničními kolegy se Radislav Sedláček a jeho tým podílejí na mezinárodním programu Encyklopedie funkcí savčích genů, zaměřeném na primární popis funkcí všech genů během následujících deseti let. Výsledky jejich bádání mohou pozitivně ovlivnit léčbu závažných onemocnění.
„Nádorová onemocnění, kardiovaskulární choroby, virová a infekční onemocnění – to vše patří k aktuálním problémům lidské populace. V minulosti bylo v našich silách často tyto problémy pouze popsat, nikoliv najít jejich příčinu. Dnes umíme porozumět původu onemocnění až na molekulární úrovni. Díky tomu lze navrhnout řešení, které v konečné fázi může vést až k přípravě potřebného léku nebo stanovení léčebné metody, a tím i k záchraně mnoha životů,“ vysvětluje poslání Centra BIOCEV jeho ředitel Pavel Martásek.