Dnešní den – 28. říjen, Den vzniku samostatného československého státu – je pro nás všechny sváteční. Univerzita Karlova si jej každoročně připomíná řadou vzpomínkových akcí. Bohužel letošní rok se od těch předchozích zásadně odlišuje.
Život v České republice již několik měsíců dusí koronavirová pandemie, nezbytná opatření utlumila společenský a kulturní život, omezila fungování řady služeb a obchodů a zcela zásadním způsobem proměnila vzdělávání a život každého z nás.
Všichni společně čelíme jedné z nejtěžších zkoušek v novodobé historii naší země. Ze dne na den se naše jistoty, způsob života i vnímání budoucnosti proměnily. Naše země jde z „extrému do extrému“; prohlášení politiků se mění téměř každým dnem, lidé jsou z neustálých změn velice unavení, rozčarovaní a často již politikům nevěří. Narůstá pocit deziluze. Část populace je vyděšená, což může ovlivnit i její psychické zdraví. I proto nepovažuji za rozumné vyvolávat paniku a děsit.
Situace je bezesporu velice vážná, ale není beznadějná. Takto vážnou krizi dokážeme zvládnout jen společnými silami, odpovědnost za její překonání je na každém jednom z nás. Rád bych požádal všechny spoluobčany, abychom společně dodržovali hygienická opatření, pravidlo tří „R“ – tedy mytí rukou, nošení roušek a dodržování rozestupů.
Chovejme se zodpovědně a ohleduplně.
Jako lékař si uvědomuji, pod jak velkým tlakem a náporem se v současné chvíli nachází české zdravotnictví. Chci poděkovat všem zdravotníkům – lékařkám a lékařům, sestrám, zdravotnickým pracovníkům, zejména pak studentům a studentkám povolaným plnit pracovní povinnost a v neposlední řadě dobrovolníkům a všem těm, kteří se den co den starají o nemocné a ty, kteří potřebují pomoc a podporu.
Koronavir postavil před obrovskou výzvu české školství. Situace není lehká, ať již v oblasti vysokého školství, tak i v oblastech základního a středního školství, kde byla učiněna řada rozhodnutí a přesto není do dnešního dne skutečně jasné, kdy se žáci a studenti vrátí do lavic. Všichni jsme museli kompletně změnit systém výuky, během několika dní začaly stovky tisíc studentů, pedagogů i zaměstnanců ve školství fungovat distančně.
Oceňuji, jak rychle a úspěšně jsme tuto výzvu dokázali společně zdolat a chci všem učitelům, učitelkám, ale i žákům, studentům a jejich rodičům a blízkým poděkovat. Distanční výuka však nikdy nemůže plně nahradit výuku tradiční, klasickou. Řadu lidí – včetně mne – znepokojuje naše současná situace. Česko je jednou z mála evropských zemí, která má kvůli koronaviru zavřené školy. To dlouhodobě rozhodně není dobře a může to mít v blízké i vzdálenější budoucnosti negativní dopad na mladou generaci.
Koronavirová krize nám všem znovu ukázala, jak důležitou roli hrají v naší společnosti univerzity, jak významnou úlohu má věda a výzkum. Moderní, fungující a bezpečná společnost se bez kvalitních univerzit a systému vzdělávání neobejde.
Univerzita Karlova se postavila k této kritické situaci od začátku čelem a beze zbytku naplňovala a naplňuje svoji úlohu ve společnosti. Stovky našich špičkových vědkyň a vědců, tisíce studentů a dobrovolníků se zapojily do boje s koronavirovou epidemií. Řada z nich se neváhala postavit do první linie a snaží se pomáhat, jak se dá. Jsem hrdý na každého jednoho z nich a patří jim můj velký obdiv a poděkování.
Boj s koronavirem však ještě není zdaleka u konce, je možné – a zřejmě i pravděpodobné – že se s ním budeme muset naučit žít. Obrovská sounáležitost, solidarita, podpora a pomoc druhým jsou ale též hodnoty, které současnou krizi provázejí.
Mám za to, že tyto hodnoty byly přítomny i před 102 lety, při vzniku samostatné Československé republiky.
Jsem přesvědčen, že česká společnost je silná a sebevědomá. Jsem přesvědčen, že i díky těmto hodnotám a vnitřní síle dokážeme podobně kritické chvíle, jako jsou ty současné, překonat. Mysleme i na ty naše blízké, které nyní nemůžeme navštívit, potěšme je alespoň telefonicky, emailem či dopisem anebo pohledem, každá takováto zdánlivá drobnost je nyní více než potřebná.
Mějme společnou naději a mysleme na to, že zodpovědnosti, ohleduplnosti a solidarity není nikdy dost.
Přeji nám všem hezký sváteční den a především pevné zdraví a optimismus.