Dánská politička a evropská komisařka Margrethe Vestagerová navštívila Univerzitu Karlovu

Dánská politička a evropská komisařka  Margrethe Vestagerová, výkonná místopředsedkyně pro digitální transformaci, navštívila Univerzitu Karlovu a vystoupila na Právnické fakultě jako hlavní řečník na konferenci na téma Soutěžní právo a regulace a digitální transformace.

Margrethe Vestagerová na začátku své přednášky připomněla založení Univerzity Karlovy v roce 1348 a srovnala dobu, kdy Evropu postihla nejhorší morová epidemie, Černá smrt, se současnou koronavirou pandemií, jež trvá takřka dva roky. Inspirovala se přitom zakladatelem univerzity Karlem IV., jenž i v nejistých dobách zasíval semínka naděje. „Evropu zachvátila nejhorší pandemie v dějinách… nejistá doba. Nebyla to doba, kdy by si člověk myslel, že lidé budou přemýšlet o budoucnosti. A přesto císař Karel IV. dělal právě to: přemýšlel o budoucnosti. Chtěl zde, ve své vlasti, založit trvalý domov vzdělanosti a učenosti. A téměř o 700 let později lze říci, že se mu to podařilo. A na začátku tohoto nového roku si myslím, že tento příběh může být inspirací pro každého z nás. Může nám připomenout, že i v těch nejhorších časech lze zasít semínka lepších věcí, které mohou přetrvat velmi dlouho,“ uvedla eurokomisařka na akademické půdě Karlova vysokého učení. V závěru svého vystoupení Margrethe Vestagerová hovořila o tom, že poslední dva roky pod vlivem covidu byly obtížné, ale že některé z nejhorších scénářů (které nazvala „tsunami platební neschopnosti“) se nenaplnily, že vlády zůstaly odhodlány, aniž by narušily rovnováhu na trzích. Podle ní Evropa v minulosti čelila ještě horším scénářům a prošla jimi, a vyjádřila přesvědčení, že Evropané to zvládnou, přičemž kladla důraz na potřebu „přizpůsobit se“ a nutnost jednat, a to především pro budoucí generace.

Komisařka také vyjádřila naději, že účastníci „vnímají, že rok 2022 bude nabitý“, a zdůraznila, že pouze opatření přijatá nyní udrží otevřené dveře pro lepší budoucnost – klimatickou neutralitu do roku 2050 a snížení čistých emisí o 55 procent do roku 2030. Aby se tak stalo, zdůraznila, že evropský průmysl musí být silný. Podle ní musí být, aby byl schopen zajistit významnou změnu.