Barometr českého zdravotnictví mezi řediteli nemocnic

Univerzita Karlova společně s organizací HealthCare Institute, o.p.s. informovala na tiskové konferenci o aktuálních výsledcích celostátního průzkumu mezi řediteli 155 nemocnic s akutními lůžky v České republice. Nad tiskovou konferencí jsem převzal záštitu.

Hlavním bodem tiskové konference byla informace o rizicích zhoršení kvality a dostupnABC_6632osti péče v České republice, které vzešly z 8. ročníku celostátního projektu „Barometr českého zdravotnictví mezi řediteli nemocnic“. Ten byl realizován organizací HealthCare Institute, o.p.s. v březnu letošního roku mezi 155 řediteli nemocnic v České republice. Cílem celostátního průzkumu „Barometr českého zdravotnictví mezi řediteli nemocnic“ bylo zhodnocení situace v oblasti poskytované nemocniční a ambulantní péče v České republice. Součástí tiskové konference byla také prezentace výsledků 1. etapycelostátního průzkumu „Zdravotní pojišťovna roku 2016 z pohledu ředitelů nemocnic“.
ABC_6717ABC_6727ABC_6677ABC_6658ABC_6657ABC_6636

 

 

 

 
Průzkum organizace HealthCare Institute, o.p.s. zaměřený na hodnocení zdravotních pojišťoven považuji za velice ambiciózní a také přínosný. Doufám, že se stane tradičním a pravidelně se opakujícím nástrojem v oblasti zjišťovaní zpětné vazby na poli spolupráce českých zdravotních pojišťoven s pojištěnci a poskytovateli zdravotní péče. Nedokonalé prostředí vnímané jak v očích klientů zdravotních pojišťoven, tak u plátců zdravotního pojištění napovídá, že i v oblasti zaměřené na poskytování zdravotního pojištění je neustále co zlepšovat a na čem dále pracovat. Pozitivním příkladem této práce může být letošní umístění Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, která se v rámci průzkumu HCI umístila v roce 2016 na 1. místě v rámci hodnocení zdravotních pojišťoven v České republice z pohledu ředitelů nemocnic a přitom v roce 2015 v této oblasti hodnocení skončila na 3 místě. Meziročně je zde viditelné zlepšení VZP v klíčových oblastech, jako je například zohledňování nových výkonů, zohledňování péče v úhradách a nových výkonů mimo sazebník. Zajímavý je také fakt, že největší rezervy u zdravotních pojišťoven z pohledu ředitelů nemocnic jsou v oblastech vstřícnosti a ochoty při zavádění nových výkonů a přístrojů, které jsou šetrnější pro pacienty, také vstřícnosti a ochoty při nasmlouvání nových výkonů mimo sazebník výkonů a zohledňování kvality poskytované péče v úhradách. Naopak řediteli nemocnic v rámci zdravotních pojišťoven nejlépe vnímána oblast elektronické komunikace, úroveň elektronického portálu a dodržování postupů v souladu s úhradovou vyhláškou. Již nyní se těším na další ročník průzkumu a jsem zvědavý, jak se situace změní v následujícím roce.

Zaúčtováno v Jiné, Média, Zdravotnictví