Zde je prostor pro vaše dotazy – pro vložení dotazu prosím použijte formulář ve spodní části stránky. Doporučuji dávat sem dotazy, které mohou pomoci i ostatním. Dotazy osobního rázu je lepší řešit přes e-mail.
Ptejte se mě
Napsat komentář
UNIVERZITA KARLOVA
Ovocný trh 3-5
Praha 1, 116 36
Česká republika
fax: +420 224 491 312-4
e-mail: zimatom@cesnet.cz
Good morning professor Tomáš Zima ..!
Here is their web site, email account appears, I wonder if you personally reviewed, and how often does.
I do all these questions because I want to communicate with you and talk about an issue that is very important to me.
Very good morning Professor Tomáš Zima.!
You can speak the Spanish language?
Your response is very very important to want to talk to you in my native language. Thanks
I am very sorry, I dont speak Spanish fluently
Vážený pane rektore,
chtěla bych se zeptat, kterému z Majálesů v Praze, ať už ,,komerčnímu” či studentskému, jste v roce 2014 vyjádřil podporu? Na internetu jsou informace různé, matoucí. Zajímalo by mě to čistě ze zvědavosti.
Děkuji za odpověď,
Petra Tomečková
Vážená paní Tomečková,
podporu jsem vyjádřil oběma akcím studentskému majálesu, který se koná též v areálu Karolina a pražskému majálesu. Studentský majáles byl též podpořen finančně. Osobně se účastním obou akcí.
S pozdravem Tomáš Zima
Vážený pane profesore,
rád bych znal Vaší politickou příslušnost.
Děkuji
Vážený pane Lakomý,
byl jsem členem KSČ 5 let do roku 1989 a poučen od té doby nejsem členem žádné politické strany či hnutí.
S pozdravem Tomáš Zima
Vážený pane profesore , moje šestnáctiletá vnučka má občasné problémy s močovými cestami a ledvinami. Tyto problémy většinou trvají okolo 10 dní dostane antibiotika, po kterých tyto příznaky vymizí. Po ukončení léčby antibiotiky se opět problémy vrátí . Prodělala vyšetření moči , krve i sono ,nic se neprokázalo. Toto trvá již dva roky ,bez zjištění příčiny. Prosím Vás o radu, jak postupovat dál . Je možná psychická příčina? Děkuji Jana Kemrová
Vážená paní Kemrová,
informace, které uvádí jsou relativně obecné, nejspíše se může jednat o zánět močového měchýře či ledvin. Z vyšetření moče se provádí kultivace moči, která může prokázat někdy patogeny, které mohou být na některá antibiotika resistentní. Dále je třeba vyloučit že nějakou třeba drobnou anomálii močových cest. Prevence je vhodné oblečení, vyvarovat se prochlazení, dostečný pitný režim. Močové infekce se často vracejí. S pozdravem Tomáš Zima
Vazeny pane dekane,
rad bych se Vas zeptal, zda se v ramci sve pripravy na volby rektora seznamujete anebo jste seznamen nezavisle na tomto s problematikou koleji a menz UK ci koleji a menz v CR vubec – napr. pravni ramec. Pokud ano, myslite si, ze zvaldnuti teto problematiky a eventualni naprava je potrebna? Jste schopen sdelit, jakou castku UK posila na ucet Koleji a menz UK? Verim, ze tato castka neni tajna. Pravne je to spise naopak… Dale by me zajimalo, kolik penez priteka do KaM odjinud, tj. jine rozpoctove penize a pak samotne prispevky klientu, tj. zejmena studentu. Castky od UK ci rozpoctove penize by me zajimaly se zahrnutim polozky na platy zamestnancu KaM, samozrejme ne jmenovite, vc. sdeleni toho, zda jsou platy hrazeny penezi z UK, jninych rozpoctovych slozek ci z prispevku studentu. Jelikoz KaM take svym zpusobem podnika (obchody s potravinami, prazdninove ubytovani pro turisty atd.), i tato castka muze byt pro diskuzi dulezita – zvlaste pak jeji definice a dalsi operace s ni v rozpoctu KaM. Pripomenme, ze napr. Ceske drahy, as., povazuji alespon dle nekterych novinarskych zdroju prsipevek od statu v hodnotach milard za svuj zisk, coz zejmena pri vykazovani hospodarskych uspechu pusobi mirne usmevne – pak lze totiz tento podnik deklarovat za vysoce ziskovy.
Mohu sdelit toto: bydlim nedaleko koleji 17. listopadu v Praze na rozhrani Libne a Troji. Vecer lze dle rozsvicenych oken odhadovat, ze v techto kolejich bydli maximalne 75% studentu z celkove kapacity. Pro neobeznamene kapacita techto koleji je cca 1000-1500(?) lidi. Student plati cca 3500 za mesic! Za toto dostava luzko, energie a samozrejme servis typu sekani travniku pred koleji. Bydli v tzv. bunce, sam jsem tam bydlel, coz je bytova jednotka s dvema obytnymi mistnostmi, v kazde z nichz bydli vetsinou dva studenti (nekdy lehatko uprostred- tzv. pristylka, pak snizena cena) a mezi temito dvema mistnostmi (odhaduji kazda ma max 10-15 m^2) se nachazi kuchynska linka (drez, mini-lednice, sporak) a umyvadlo a dale oddelene WC a oddelena sprcha. Pri plne obsazenosti se za techto cca 45-50m^2 zaplati tedy cca 14 000Kc, coz je vice nez trzni najemne za takovouto zalezitost. Ve vilove ctvrti nad koleji, kde bydlim, se takoveto byty (o deset metru vetsi) pronajimaji za 12 000-13 000Kc podle toho, co vim.
Dekuji za odpovedi. Tento problem povazuji za jeden z nedjulezitejsich stran financovani univerzit. Jinak se samozrejme muzme bavit o tom, zda student bude platit 6000/za rok, ale to jest z hlediksa rozpoctu pouhych 240 milionu (=6000*40 000), pokud se nepletu. Zde jde vsak o castky v hodnotach (jednotek) miliard. Opavte mi, pokud se pletu, prosim.
S pozdravem
Svatopluk Krysl, MFF UK
Vážený pane kolego,
děkuji Vám za Váš dotaz a již nejsem děkanem, ale proděkanem. S problematikou kolejí a menz se seznamuji a získávám různé informace od kolegů, sbírám informace z jiných vysokých škol v ČR a podobně. Domnívám se, že v problmeatice kolejí je třeba řadu věcí změnit – transparentní pravidla, hospodaření, efektivita, otázka využití kolejí a jejich kapacit včetně hledání zdrojů na jejch opravy. K diskusi se zástupci studentů jistě musí patřit otázka dotací výše nákladů a cena za ubytování s přihlédnutím k reálnému zevnímu prostředí. Přesné údaje z RUK nemám pouze údaje z veřejně doszupných výročních zpráv. Obecně KaM mají transparentně podnikat a sledovat, zda všechny objekty jsou využívané dostatečně a pokud nikolv diskutovat jak s nimi naložit. Měl jsem možnost setkat se s novým ředitelem kolejí a menz. V tuto chvíli však žádné zásadní změny neproběhnou dokud nebude zvoleno nové vedení univerzity.
S pozdravem Tomáš Zima
Vazeny pane profesore,
dekuji Vam za odpoved. Nemohu rici, ze jsem vyrocni zpravu KaM za rok 2012 cetl (spise ctu zpravy fakultni). Jsem nucen rici, ze jsem ji jen “prochazel”.
Neprijde mne prilis prehledna, coz zni pausalne, ale uprimne receno, kdo z vedeckych ci pedagogickych pracovniku ne zcela organizacne zainteresovanych, ma cas tyto zpravy cist. Navic kdyz lze predpokladat, ze prislusne kontrolni organy toto cini.
Nektere informace jsou vsak v ni udivujici, ale spise se jedna o preklepy. Naklady na mzdy vc OON 112 miliard udava tabulka (je nadepsana castky v tis.) na strane 6; pokud ovsem zpravu muj prohlizec zobrazuje spravne…
Lze predpokladat, ze se jedna o tisicinu. Pokud ovsem jen o setinu, a snad i nehlede na to, by bylo vhodne napr. vyrocni zpravy ucinit vice prehlednymi, i kdyz se treba zda, ze to “ucetni pravdila” nedovoluji.
S pozdravem a uctou
Svatopluk Krysl, MFF UK.
Vážený pane kolego,
děkuji Vám za Vaše vyjádření a pokud dostanu důvěru AS UK jsem připraven nejen tyto nedostaky napravit.
S pozdravem Tomáš Zima
Vážený pane profesore,
v případě svého zvolení rektorem UK usednete do křesla, v němž mimo jiné seděl i rozluštitel chetitského jazyka a zakladatel asyriologického pracoviště na FF UK Bedřich Hrozný.
Vzhledem k tomu, že hovoříte o podpoře prestižních malých oborů, ovšem s ohledem na jejich potřebnost, dovoluji si dotaz, jak byste řešil situaci na někdejším pracovišti B. Hrozného, dnes Ústavu srovnávací jazykovědy FF UK, kterou vedení fakulty již více než deset let nijak neřeší a zjevně ani řešit nehodlá.
Klínopisná studia a chetitologie na FF UK měly za Hrozného a jeho žáků (Lubora Matouše a Vladimíra Součka) skutečně prestižní statut a vynikající pověst v zahraničí.
Od poloviny 90. let však byl Hrozný kvůli preferencím a nutnosti legitimizace nového vedení ústavu uměle přetaven v jazykovědce, obor klínopis postupně zlikvidován a pracoviště zaměřeno na srovnávací jazykovědu. Nic proti srovnávací jazykovědě. Ta může být bez problémů součástí jednoho ze dvou dalších jazykovědných pracovišť na FF UK (podotýkám, že fakulta má nyní 3 – Ústav obecné lingvistiky, Ústav teoretické a komputační lingvistiky a právě Ústav srovnávací jazykovědy, což mi přijde jako více, než jedna fakulta snese). Nechápu však, proč kvůli ní musel být zlikvidován tradiční obor, jehož kompetentní zástupci jsou nyní nuceni buď pracovat jinde v ČR (kde kromě akreditace oboru chybí i vynikající ústavní knihovna plná asyriologické literatury, která je srovnávacím jazykovědcům v podstatě na nic), anebo musejí odejít do zahraničí a dívat se na další úpadek kdysi prestižního pracoviště, které v současnosti nemá studenty ani výstupy odpovídající stavu bádání, a přesto vedení FF UK jeho tristní stav z neznámých důvodů toleruje. Klínopis je na ústavu nyní zastoupen pouze jedním odborným asistentem, který však tento obor nestudoval, a do svého nepochopitelného angažmá na ÚSJ ani nepřednášel, aneb kozel zahradníkem.
Až mrazí při pomyšlení, že častý názor veřejnosti – podobná pracoviště jsou zbytečná, sedí v nich pijavice, které nic nedělají atd. – je v tomto případě více než opodstatněný. Podobná pracoviště a obory jako klínopis nejsou zbytečné jen tehdy, jestliže se jimi zabývají lidé, kteří jsou schopni a ochotni k poznání v dané oblasti výzkumu konkrétně přispět i v mezinárodním měřítku, a tím rozvíjet kontakty a reprezentovat svou zemi v zahraničí. Lidé, kteří jsou schopni a ochotni předat výsledky své práce srozumitelným způsobem široké veřejnosti a tím zvýšit její kulturní úroveň (zde stačí zmínit jen skvělý Matoušův překlad Eposu o Gilgamešovi, který se i po desítkách let od svého vzniku těší velké přízni čtenářů). I proto je obor klínopis stále zastoupen na drtivé většině evropských i severoamerických univerzit, z nichž mnohé nám brilantního zakladatele oboru u nás a jeho historii do r. 1997 mohou závidět. Tento kapitál byl ovšem znehodnocen a člověku je hanba při pomyšlení, jak skončil odkaz jednoho z největších vědců, které naše země kdy měla. Velmi trapně v tomto ohledu působí fakt, že FF UK tuším od minulého roku uděluje vynikajícím badatelům Cenu Bedřicha Hrozného.
Děkuji za Váš čas a budu se těšit na Vaši odpověď.
Luděk Vacín, Freie Universität Berlin
Vážený pane kolego,
děkuji Vám za Váš dotaz, který se týká významné osobnosti naší univerzity, ale i významného objevitel světového významu a jeho pracoviště. Dovolím si svůj postoj zobecnit. Je nezbytné, aby Univerzita měla přehled o svých špičkových osobnostech a pracovištích světového významu a společně s fakultami jim vytvářela dobré zázemí pro jejich rozvoj. První krok je diskuse s představiteli fakulty – děkan, vědecká rada a akademický senát, proč k situaci, kterou popisujete došlo a následně zjednat nápravu a hledat možnosti pro udržení špičkových představitelů a oborů na naší univerzitě. UK uděluje Cenu Bedřicha Hrozného za tvůrčí počin za významný a originální tvůrčí počin, například odbornou časopiseckou nebo knižní publikaci, umělecké dílo, pořádání výstavy, realizovaný patent, apod. od roku 2013, i když jeho pracoviště není tím čím bývalo v minulosti. Je si třeba uvědomit, že první signály a řešení mají být na fakultě a v jejích orgánech. Chci Vás ujistit, že jak jsem činil na fakultě, tak jsem připraven i v případě, pokud dostanu důvěru AS UK, činit na univerzitě, aby kolegyně a kolegové, ke mně měli dveře otevřené pro řešení různých problémů.
S pozdravem Tomáš Zima
Vazeny pane profesore,
co hodlate ucinit s naprosto tristni urovni Ph.D. programu na UK? Z pohledu biomedicinskych oboru je stipendium 6200Kc naprosto smesne. V Nemecku, Rakousku ci Svycarsku si prumerny Ph.D. student vede naprosto pohodlny zivot a jeste si neco nasetri. Zde nezaplati ani najem a postupne se meni v asocialni neperspektivni trosku, ktera bydli ve 30 letech na koleji. Jak chcete rozsirit spadovou oblast pro studenty, ktera je momentalne cca 100km? Zakladem dobre vedy je kvalitni zakladna doktorandu, kteri v realu zastavaji 90 procent prace. Jak chcete konkurovat zapadu a nejaky ten mozek jim ukrast, nebo alespon zamezit uniku talentovanych studentu do zahranici, kde maji skvelou povest?
Vážený kolego,
situace našich postgraduálních studentů z hlediska stipendií je špatná a nejen jich. Průměrné platy odborných asistentů se pohybují na některých fakultách méně než 20 000,- Kč což je ve výrazném nepoměru vůči univerzitám od nás na západ. Na straně jedné je k úvaze snížit počet studentů v doktorských studiích a vybrat ty nejkvalitnější při zachování stávajícího rozpočtu, za druhé prosazovat, aby doktorandi nastupovali do týmů, které řeší vědecké projekty, ze kterých mohou být též financování
i a za třetí je otázka pro rozšíření resp. úpravu rozpočtu GA UK, kde se o granty ucházejí postgraduální studenti.
Dobrý den, pane kolego, rád bych vám položil několik otázek v souvislosti s vaší kandidaturou na funkci rektora UK.
1) Ve svých programových tezích píšete, že „Zodpovědnost a role akademické elity by měly být mnohem razantněji a jasněji vidět v … konkrétním zapojování se do širších diskusí o společensky závažných tématech …“.
Rád bych se zeptal, jestli byste prosím mohl uvést jedno či dvě taková témata spadající zejména do roku 2013, kde se podle vás univerzita do takových diskusí nezapojila nebo zapojila málo? Jak jinak by univerzita postupovala pod vaším vedením? (Záměrně se ptám až na rok 2013.)
2) Zmiňujete, že „bude nezbytné vyhodnotit PRVOUK [tj. stěžejní systém institucionálního financování vědy a výzkumu na UK] …“ a „na základě evaluace a prokazatelných výsledků v rámci univerzity by se měly efektivně rozdělovat institucionální prostředky na výzkum.“
Rád bych se zeptal, co přesně myslíte slovem „efektivně“? Jde pouze o minimalizaci byrokracie spojené s administrováním PRVOUKu nebo i přerozdělování financí pro jednotlivé programy PRVOUKu jinak než nyní, tj. jinak než víceméně podle toho, kolik účastníci daného PRVOUKu získají za vědu a výzkum podle platné metodiky („kafemlejnku“)?
3) Píšete, že „je třeba usilovat o zlepšení financování a podporu všech humanitních a společenskovědních pracovišť, která mají dlouhodobě úspěchy v badatelské práci“ a že chcete „podpořit prestižní malé obory a jednat o možnostech úpravy jejich financování z hlediska jejich potřebnosti pro naši společnost“.
Rád bych se zeptal:
a) jestli byste prosím mohl uvést příklady několika malých oborů, které máte na mysli?
b) pokud byste byl zvolen, s jakým prvotním názorem na to, jak určovat společenskou potřebnost (resp. nepotřebnost) těchto malých oborů, byste přišel na kolegium svých poradců v této věci?
c) jestli byste mohl uvést jeden či dva konkrétní návrhy, jak by tohoto zlepšení financování mohlo být dosaženo, resp. budeme-li předpokládat, že hrajeme hru s nulovým součtem, kde/komu tyto finanční prostředky „navíc“ vzít? A pokud by se skutečně bralo, jak byste to vysvětlil těm, kterým by se bralo?
Děkuji a přeji pěkný den,
Cyril Brom, MFF UK
Vážený pane kolego,
dovolím si odpověď na Vaše dotazy:
1/ Je řada témata, ke kterým by měla Univerzita zaujímat kvalifikovaný apolitický názor. Pokud zmiňujete pouze rok 2013 tak kromě role a vyjádření Univerzity k novele vysokoškolského zákona (i když si nemyslím, že byl výrazně veřejně presentován) tak třeba témata – státní maturity, postavení vědy ve společnosti, úroveň zákonů a jistě další témata.
2/ Problematika institucionálního financování vědy její rozdělení v rámci UK je jednou z klíčových rolí vedení Univerzity. Programy PRVOUK, které vznikly mimo jiné též s cílem více integrovat vědní obory v rámci Univerzity vznikaly v relativně krátké době. Některé fakulty mají jeden Prvouk, jiné kopírují sekce v rámci fakulty a některé procházejí napříč Univerzitou. Efektivní vynaložení prostředků v mém pohledu znamená, aby prostředky byly rozděleny s co nejmenší administrativní zátěží tam, kde vědecké výsledky vznikají či mají potenciál vzniknout a zvážit nové programy podporující spolupráci nejen v rámci Univerzity, ale i s jinými vysokými školami, ústavy AV ČR a zahraničními pracovišti, zde vidím určité rezervy, jako možnou přípravu pro aplikaci mezinárodních projektů.
3/ V oblasti humanitních a společenskovědních oborů jsou špičková pracoviště s bohatou mezinárodní spoluprací a uznávanými vědeckými výsledky, tato pracoviště mají mít adekvátní podporu pro svoji badatelskou činnost. Je potřebné vyvolat jednání s představiteli státu – ministerstva o důležitosti oborů, které například se zabývají kvalitou vzdělávání, školství s cílem zvýšit koeficient financování těchto oborů. Prioritně bych se spolupracovníky definoval témata a následně pracoviště řešící tuto problematiku.
Mojí snahou bude nikoliv nulový současný součet, ale hledání nových zdrojů pro podporu vytyčených témat, zdroje mohou být v projektech národních a mezinárodních – příprava na tři pilíře Horizont 2020 EU, ale i oslovení soukromých subjektů.
S pozdravem Tomáš Zima
Dobrý den, pane kolego, děkuji za odpovědi. Rád bych některé z nich nyní rozvinul:
ad 1) Ve svém programu také kladete důraz na posílení mezinárodního významu UK. V té souvislosti se nabízí otázka, jestli by se univerzita neměla pokusit výrazněji vstoupit nejen do českého veřejného prostoru, ale také do celoevropského veřejného prostoru – a zároveň aktivněji usilovat o ovlivňování celoevropské vysokoškolské a výzkumné politiky. Jak by se podle vás měla UK aktivněji zapojit do debat o těchto politikách, jaké klíčové body by UK měla v celoevropském prostoru prosazovat a – jaké kroky byste pro to učinil jako rektor? Máte nějaké předchozí zkušenosti, které by podle vás mohly snahu UK výrazněji se projevit na celoevropské půdě usnadnit (např. z členství v mezinárodních organizacích/strukturách)?
ad 2) Když říkáte, že „Efektivní vynaložení prostředků v mém pohledu znamená, aby prostředky byly rozděleny s co nejmenší administrativní zátěží tam, kde vědecké výsledky vznikají či mají potenciál vzniknout“, myslíte tím, že by se tyto prostředky (za vědu a výzkum) měly na úrovni rektorátu rozdělovat tak jako doposud, tj. víceméně podle aktuální Metodiky („kafemlejnku“), nebo spíše jinak? Podotýkám, že Metodika – s jistými omezeními – rozděluje nyní tyto prostředky tam, kde výsledky skutečně vznikají, ale ne tam, kde dosud nevznikají, ale možná by vznikat mohly.
ad 3) Souhlasím s vámi, že „V oblasti humanitních a společenskovědních oborů jsou špičková pracoviště s bohatou mezinárodní spoluprací a uznávanými vědeckými výsledky“, která „mají mít adekvátní podporu pro svoji badatelskou činnost“. Rád bych vás ale ve dvou ohledech požádal o upřesnění:
i) Ve svých tezích jste zmiňoval, že chcete: „podpořit prestižní malé obory a jednat o možnostech úpravy jejich financování z hlediska jejich potřebnosti pro naši společnost“. To implikuje, že některé z těchto „malých oborů“ jsou společensky potřebnější než jiné a že tuto potřebnost lze – alespoň přibližně – určovat. V mé původní otázce mne zajímalo, s jakým prvotním názorem na to, „jak určovat společenskou potřebnost (resp. nepotřebnost) těchto malých oborů“, byste přišel do diskuse – například na ministerstvu, kde by se vedla debata o změně „koeficientů“, nebo na kolegium svých spolupracovníků, s nimiž byste se snažil tyto „potřebné malé obory“ definovat. Zároveň bych se rád zeptal, jak byste chtěl postupovat v případě těch malých oborů, které by v debatě dopadly jako ty společensky méně potřebné?
ii) Pokud budeme hledat nové zdroje financování, např. v evropských penězích, pravděpodobně nenajdeme institucionální zdroje, ale účelové prostředky. Rozumím tomu správně, že pokud bude zjištěno, že určitá kvalitní a pro společnost potřebná společensko-vědní pracoviště jsou podfinancovaná, rád byste je dofinancoval převážně těmito navíc získanými účelovými prostředky respektive díky úpravě „koeficientů“ normativů na úrovni ministerstva, ale neusiloval byste o jiný způsob přerozdělování institucionálních prostředků za výuku i za vědu a výzkum na úrovni rektorátu, než jaký se používá nyní?
Děkuji a přeji pěkný den,
Cyril Brom, MFF UK
Vážený pane kolego,
Děkuji Vám za Vaše otázky a zde jsou moje odpovědi:
Ad 1/ Univerzita musí aktivně působit nejen ve sdružení evropských universit, ale též v organizacích sídlících v Bruselu a komunikovat s representanty EU, EP problematiku vědní a vzdělávací politiky v Evropě. Za klíčové považuji excelenci ve vědě, kvalitu vysokoškolského vzdělávání, systém vzdělávání učitelů, posílení výměny studentů a učitelů mezi jednotlivými školami. Z pohledu mých zahraničních zkušeností jsem byl v panelu posuzovatelů projektů FP 6, členem Core Working Group – Alliance for Biomedical Research in Europe – European Council for Health Research a působím v evropských a světových odborných společnostech – EFLM – European Federation of Clinical Chemistry – člen Executive Board 2011-2015, ESBRA (European Society for Biomedical Research of Alcoholism) Member of Board of Directors 1997-2009, ISOBM – International Society for Oncology and Biomarkers – member of Board 2011-2014, Vicepresident 2013-, FEBS – Federation of European Biochemistry Societies – Chair Executive Committee 2011 , člen Education Committee FEBS 2012-2014.
ad 2) Rozdělování institucionální prostředků na vědu je jedna z klíčových rolí vedení univerzity. Rozdělení by mělo určitým způsobem kopírovat aktuální metodiku (byla schválena nová metodika, která je rozdělena do 3 pilířů a „kafemlejnek“ je jedna ze součástí). Univerzita by mohla část těchto prostředků rozdělovat i „projektově“ – podpora nových týmů, příprava pro evropské projekty, interdisciplinární spolupráce mezi fakultami, institucemi včetně zahraničí, protože tam je velký potenciál rozvoje a nových myšlenek a třeba se poučit z rozvoje např. ETH Zurich.
ad 3 i/ Pro definici bych použil více či aktuálně méně potřebné obory, protože toto se může v čase měnit. Společnost v určitých etapách definuje svoje priority a toho by Univerzita měla využít pro získání většího finančního ohodnocení. Obecně by tato diskuse probíhala na úrovni jednání s vedením fakult a senátů, kde by se definovali priority. Protože pokud řekneme, že vše je podfinancované, což je i pravdivé, neboť základní koeficient se řadu neměnil a ani nekopíruje míru inflace, tak asi těžko obstojíme.
ad 3 ii) Ano prioritně bych dofinancování řešil získanými účelovými
prostředky pro danou oblast. Další možnost dofinancování je úprava koeficientů na úrovni MŠMT. Nemám v úmyslu představu přerozdělování prostředků v rámci UK, kdy teoreticky všichni profesoři by si byli rovni apod. Moje představa není, že „bohatým se vezme“ a ¨“chudým se přidá“, ale spíše hledat cesty, aby všichni v rámci možností byli bohatí.
S pozdravem Tomáš Zima
Dobrý den, pane kolego, děkuji za odpovědi. Rád bych se ujistil, jestli vás chápu správně v bodu 3i: Rozumím tomu nyní tak, že byste jednak skutečně rád usiloval o definici více resp. méně společensky potřebných oborů – a „seznam“ těchto oborů byste nejspíše neurčoval sám, ale se zástupci fakult, vědeckou radou atd. – a jednak by pod vaším vedením mohl rektorát usilovat o utlumení vědecky/pedagogicky slabých a zároveň společensky nepotřebných oborů (s tím, že by zřejmě tyto obory dostaly nejprve nějaký čas/prostředky/pomocnou ruku na nápravu). Rozumím tomu nyní dobře?
K bodu 3ii bych se rád zeptal, jak by mohl pomoci rektorát dofinancovat určité pracoviště účelovými prostředky? Vytvoří kupříkladu rektorát oddělení, které by těmto pracovištím například pomáhalo psát granty?
Rád bych položil ještě jednu novou otázku:
4) Podobně jako lze vnímat jisté napětí (při rozdělování institucionálních finančních prostředků) mezi chudšími a bohatšími fakultami, může ho někdo spatřovat také mezi mladšími a staršími zaměstnanci (nezávisle na fakultě). Linie úvah se může ubírat zhruba takto: Mladší zaměstnanci obvykle nevedou vědecké týmy, ale jsou spíše součástí týmu, který vede starší a zkušenější pracovník. Získat zkušenosti tímto způsobem je pro mladšího určitě cenné, on by ale možná v určitý okamžik rád vedl svůj vlastní tým – řekněme, když je mu 31 let, nikoli když je mu 43 let. Ovšem na účelové prostředky typu GAČR/TAČR, z kterých by takový tým mohl financovat, dosáhne v 31 letech o poznání obtížněji než starší pracovník s delším seznamem publikací. Mladší – lze dále uvažovat – jsou tak svým způsobem „odsouzeni“ do role „věčného post-doca“ – přerod z člena týmu na jeho vedoucího se odkládá na neurčito respektive na střední věk. Lze dokonce dále tvrdit, že projekt UNCE pro podporu mladých pracovníků svou povahou tento stav jenom prohlubuje. Zatímco doktorandi mohou přímo mezi sebou soutěžit o projekty GA UK, které dokonce umožňují doktorandovi platit stipendiem další členy svého týmu, pro post-docy soutěž, kde by mezi sebou (nikoli v konkurenci se staršími a obecně zkušenějšími) mohli soutěžit o přiměřené prostředky na řízení vlastního malého týmu, není.
Rád bych se zeptal: domníváte se, že tento směr úvah odráží realitu? Pokud ne, jaká je podle vás skutečná situace? Pokud ano, usiloval byste o změnu a jakou?
Děkuji a přeji pěkný den,
Cyril Brom, MFF UK
Vážený kolego,
Zde jsou moje odpovědi:
K bodu 3i – rozumíte tomu dobře
K bodu 3ii – rektorát by neměl dofinancovávat určitá pracoviště, to se má realizovat prostřednictvím rozpočtu fakult. Rektorát by měl mít pracoviště či partnery, kteří budou schopni pomoci připravovat přihlášky pro mezinárodní projekty, projekty EU apod., kde je třeba výrazná administrativní zkušenost.
K Bodu 4 – Váš podnět pro tzv. grantovou agenturu pro post-doky je zajímavá myšlenka. Existují projekty pro post-doc v rámci např. GAČR a jistě je to otázka k diskusi, zda i tento instrument nezavést.
S pozdravem Tomáš Zima
Dobrý den, pane profesore.
1) Rád bych se zeptal na Váš názor stran počtu studentů v různých oborech vyučovaných na UK. Všichni víme, že je pro UK výhodné přijímat a (“vy”)učit relativně levné studentny humanitních nebo neexaktních oborů, kteří po absolutoriu nenaleznou práci ve svém oboru, případně ji naleznou pouze ti nejlepší. Nebylo by dle vašeho názoru upřednostnit výuku v oborech, jejichž absolventi na trhu práce chybí?
2) Považujete za šťastnou praxi, kdy jsou čeští vědci a pedagogové odměňováni akademickými tituly na základě IF a publikační činnosti, pokud nevěnují žádný prostor aktivní výuce a nevidí studenta?
3) Jakým způsobem byste se jako rektor zasloužil o zkvalitnění výuky (někdy bohužel příliš autonomních) fakult, kde je návštěva přednášky a sledování průběhu výuky spíš parodií na školství, ptydepe a hmotněnou neochota?
4) Jak byste zvýšil účast studentů na výuce a možnost ovlivnění reálněho dění fakult jinak než příležitostně rozesílanými internetovými dotazníky a akademickými senáty?
5) Jste pro programy podpory studentů s excelentními výsledky? Jakou podporu byste navrhl?
6) UK se chlubí tím, že každý student má možnost vyjet na Erasmus. V případě třeba zubních lékařů tomu tak ale není. Nevadí Vám takováto evidentní nepravda?
7) Skončil byste jako rektor s omíláním image UK jakožto nejstarší a tradiční univerzity (= zkostnatělé a zpátečnické) a započal revoluční změny k lepšímu? Revolucí nemyslím změnu loga.
8) Patří podle Vás teoogická fakulta do struktury UK v 21. století? Nechce stranou, že je to fakulta původní. Jde mi o uplatnitelnost studentů, odkluku církví od státu a financování fakulty.
9) Připadá Vám normální, aby student dvojoboru (např. norština + finština) měl paralelně v jeden čas jednoho dne na dvou koncích Prahy povinnou přednášku, jednu z norštiny a jednu z finštiny, přičemž absence na přednášce znamená problém?
10) Jak se díváte na praxi, že třeba “Vaše” 1. LF zpracuje výsledky přijímacích zkoušek během pár dní a FF UK to trvá měsíc a půl?
11) Filozofická otázka na závěr – je tu podle Vás UK pro studenty, nebo studenti pro UK jakožto instituci a kdy si tuto otázku položí i pracovníci studijních oddělení?
Děkuji. Adam Šíma
vážený pane kolego,
zdravím Vás z mojí několikadenní dovolené a budu odpovídt přím kVašim otázkám
1) Rád bych se zeptal na Váš názor stran počtu studentů v různých oborech vyučovaných na UK. Všichni víme, že je pro UK výhodné přijímat a (“vy”)učit relativně levné studentny humanitních nebo neexaktních oborů, kteří po absolutoriu nenaleznou práci ve svém oboru, případně ji naleznou pouze ti nejlepší. Nebylo by dle vašeho názoru upřednostnit výuku v oborech, jejichž absolventi na trhu práce chybí?
Pro Univerzitu má být “výhodné” to co je výhodné pro ni jako pro celek a hledět nikolv na různé koeficienty či náklady na studium. Náročnost studia je zohledněně v tzv. koeficientu náročnosti, který u humanitních oborů je 1,0 a u oborů s náročným technickýcm či materiálním vybavením je třeba 3,0.
Počty studentů schvalují senáty jednotlivých fakult, kde jsou i studenti a měli by řící svůj názor. Osobně jsem proti masifikaci vysokoškolského vzdělání a musíme se více zaměřit na kvalitu.
Univerzita musí více spolupracovat se zaměstnavateli našich budoucích absoloventů a studnetům i uchazečům poskytovat pravdivé informace o situaci na trhu práce. Ovšem každý má svoji svobodnou volbu jaký obor či profesi si vybere !!
2) Považujete za šťastnou praxi, kdy jsou čeští vědci a pedagogové odměňováni akademickými tituly na základě IF a publikační činnosti, pokud nevěnují žádný prostor aktivní výuce a nevidí studenta?
Při habilitačním i jmenovacím řízení komise či vdecká rada má posoudit uchzače komplexně tedy i jaký způsobem vyučuje u profesorskéh řízení je podmínka vychovat úspěšného absolventa doktorského studia. Jitě IF je snadn hodnotiztlně a dosud nemáme jednotná či provnatelná kriteria hodnocení pedagogické prýáce, to vidím jako jeden z úkolůpro v budoucnu univerzity
3) Jakým způsobem byste se jako rektor zasloužil o zkvalitnění výuky (někdy bohužel příliš autonomních) fakult, kde je návštěva přednášky a sledování průběhu výuky spíš parodií na školství, ptydepe a hmotněnou neochota?
Jistě návštěva rektora na výuce nic nepřinese a je to tak teatrální záležitost. Domníváme se, že klíčové je mít kvalitní hodnocení výuky jak na fakultác tak celé unoverztě, kde mohou studenti se vyjadřovat a hodnotit.
4) Jak byste zvýšil účast studentů na výuce a možnost ovlivnění reálněho dění fakult jinak než příležitostně rozesílanými internetovými dotazníky a akademickými senáty?
Účast studentů na výuce má být zjeména v rámci jejich aktivity a seminářích a výuce v menších skupinách. Moji velkou podporu budou mít nbídk kateder a ústavů pro studentskou práci či aktivitu mimo povnnou část výuky. Student může komunikovat se svými učiteli předtsviteli fakult či university a mít k nim otevřený přístup. Jistě může chodit na zasedání třeba senátu s podněty aktivně sám, zasedání jsu většinou každý měsíc. Máte třeba nějaký další nápad, který mi pošlete ?
5) Jste pro programy podpory studentů s excelentními výsledky? Jakou podporu byste navrhl?
Podporu kromě stipendia, zejména formou individuálního studijního plánu, aby si třeba mohli zapsa předměty navíc či na jinchý fakulách či vysokých školách. ´4ast na zahraničních stážích, zapjení a jejch podpora ve vědeckých týmech na univerzitě či akademii věd.
6) UK se chlubí tím, že každý student má možnost vyjet na Erasmus. V případě třeba zubních lékařů tomu tak ale není. Nevadí Vám takováto evidentní nepravda?
Pane kolego většina studentů tuto možnost má, vždy záleží i na zahraničních petnerech jestli tyto programy nabízejí. Jistě exituj možnosti i bilaterálních výměn a dalších programů i aktivity studentů, když jsem byl děkanem a student se namne obrátil, že má možnost jet na stáž tak jsem ji vždy podpořil.
7) Skončil byste jako rektor s omíláním image UK jakožto nejstarší a tradiční univerzity (= zkostnatělé a zpátečnické) a započal revoluční změny k lepšímu? Revolucí nemyslím změnu loga.
to co je tradiční není vždy zpátečnické, jde o o jak se daná instituce chová a jedná. Za nejdůležitější vidím komunikaci s veřejností co univerzita nabízí nyní, představení zajímavých studjiních a vědeckých disciplin a například otevření víc fakult a univerzit interaktivními akce pro veřejnost.
8) Patří podle Vás teoogická fakulta do struktury UK v 21. století? Nechce stranou, že je to fakulta původní. Jde mi o uplatnitelnost studentů, odkluku církví od státu a financování fakulty.
Ano patří. na teologckých fakultách jsou vyučovány zajímavé předměty z oblasti humanitních věd např. dějiny umění, ale také sociání péče a další. Fakuta je financována jako další fakulty Univerzity. Ohledn uplatnitelnosti studentů jsem Vám odpovídal výše.
9) Připadá Vám normální, aby student dvojoboru (např. norština + finština) měl paralelně v jeden čas jednoho dne na dvou koncích Prahy povinnou přednášku, jednu z norštiny a jednu z finštiny, přičemž absence na přednášce znamená problém? To mi připadá zvláštní, je zde problém dislokace fakult v jednotlivých budovách, kterému, bych se věnoval, okud dostanu důvěru. Druhý problém je organizačě technický v rukou studijního oddělení fakulty či studijního proděkana.
10) Jak se díváte na praxi, že třeba “Vaše” 1. LF zpracuje výsledky přijímacích zkoušek během pár dní a FF UK to trvá měsíc a půl?
1. LF UK kromě jendoho oboru má všechny testy písemné fom počítačově vyhodnocované a výsledky jsou hotové do cca 12-24 hodin po nápsání těstů – jeden obor má útní testy tam to trvá asi o 2 dny déle. Osobně zastávám názor, že řízení má být co nejkratší a transparetně vedené.
11) Filozofická otázka na závěr – je tu podle Vás UK pro studenty, nebo studenti pro UK jakožto instituci a kdy si tuto otázku položí i pracovníci studijních oddělení?
UK je zde pro nás pro všechny – akademickou obec, studenty učitele, badatele, ale zejména pro slopečnost, které by měla sloužit ale ne posluhovat. K Vašemu dovětku ke studijním oddělení , vždy musí být vstřícné a korektní. Záleží však na tom, jaký mají příklad z vedení fakulty apod.
S pozdravem Tomáš Zima