Zdroj: Právo | Rubrika: Titulní strana | Strana 1 | Autor: Karel Felt
Vydavatel: Borgis, a.s.
Osmileté funkční období rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy se chýlí ke konci. Nejslavnější středoevropskou univerzitu své nástupkyni Mileně Králíčkové předá zkraje nového roku v dobré kondici. Dál vede konzilium, které se stará o prezidenta Miloše Zemana, a má jasno, co dál: chce se věnovat vědě, zdravotnictví a školství. Zvažuje i kandidaturu na hlavu státu v příštích volbách, jak řekl v exkluzivním rozhovoru pro Právo.
* Končí vaše druhé rektorské období na UK, potřetí v řadě zvolen být nemůžete. Jak se osobně ohlížíte za osmi lety v čele slavné univerzity?
Bylo to náročné a intenzivní. Byla radost pracovat každý den na rozvoji mé alma mater. Mám rád ve věcech pořádek, a když si nyní procházím osmiletou bilanci naší společné práce, vidím, kolik věcí se nám na univerzitě podařilo zlepšit. Uvedu příklad z oblasti vědy: Zatímco při mém nástupu v roce 2014 měla UK tři prestižní ERC CZ vědecké granty, nyní již jich máme osm. Zavedli jsme komplexní systém podpory vědy a získávání nových týmů se zahraniční zkušeností. Změnil se systém vnitřního hodnocení vědy na univerzitě. Klíčovými jsou institucionální akreditace, které jsme získali jako první vysoká škola v České republice, přibližně 600 studijních programů je nově akreditováno. Změnili jsme způsoby institucionálního financování, připravili jsme programy Progres a na něj navazující Cooperatio. Nesmím zapomenout na think tank Vzdělávání21 a diskuze Česko! A jak dál? Založili jsme také Charles University Innovations Prague – nyní již akciovou společnost. Z jejích nesporných úspěchů lze uvést Genespector, který dodává skoro čtvrtinu PCR testů na covid-19 v naší zemi. Charles Games je zase spojením počítačových her s historií. Vyvinuli jsme krém pro obnovu pleti Sain. Zřídili jsme Mezinárodní vědeckou radu UK, Nadační fond UK a rozšířili jsme pomoc studentům se speciálními potřebami. Podařilo se nám rovněž zvládnout kritické období koronaviru, aniž by se to projevilo na kvalitě vzdělávací či vědecké činnosti nebo počtu zahraničních studentů. (Pokračování na str. 4) Zima: Při řešení nedostatku lékařů stát zaspal
* Co byste vyzdvihl jako nejvydařenější, čím jste pomohl ke zvýšení prestiže UK?
Myslím si, že se za posledních osm let podařilo mnohé. Univerzita se změnila co do své otevřenosti. Stali jsme se členem významné a kvalitní evropské univerzitní aliance 4EU+, kde jsme členem spolu s univerzitami v Heidelbergu, Miláně, Kodani, Varšavě a pařížskou Sorbonnou. Společně vytváříme vědecké týmy, studijní programy. Považuji to za naplnění odkazu Karla IV., který si přál, abychom stáli po boku Sorbonny a Oxfordu. Našimi strategickými partnery jsou prestižní univerzity v Curychu, St. Andrews či Macquarie University v Sydney. Došlo ke změně ve studentském informačním systému, bylo vytvořeno Evropské centrum pro podporu evropských projektů. Investujeme miliardy korun do modernizace naší univerzity. Otevřeli jsme Biocev, společné vědecko-výzkumné pracoviště s Akademií věd, jež tvoří evropské centrum excelence v biomedicíně a biotechnologiích. Mezi klíčovými zdařilými projekty je výstavba kampusů v Hradci Králové, Plzni, v pražských Jinonicích a samozřejmě příprava kampusu Albertov, kde byla vydána územní rozhodnutí. Základní kámen byl již položen a pevně věřím, že za několik let bude kampus Albertov hotov. Nová budova Fakulty humanitních studií UK v Troji byla oceněna letošní Národní cenou za architekturu, udílenou v rámci Grand Prix Architektů. Řada dalších budov byla zmodernizována. A v neposlední řadě: Velká aula Karolina se dočkala nových varhan. Jejich zvuk je s těmi starými neporovnatelný!
* Co se naopak nepodařilo realizovat nebo dokončit?
Nedá se říci, že se něco vysloveně nepodařilo. Myslím si, že to, co jsem si předsevzal, bylo splněno. Jen u některých záležitostí došlo z řady důvodů ke zpoždění. Například výstavba kampusu Albertov, který bude jedním z nejmodernějších vzdělávacích a výzkumných center v Evropě. Myslel jsem si, že už část kampusu bude stát. Podobně došlo ke zdržení výstavby druhé části kampusu Mephared v Hradci Králové. Oba projekty mají být podpořeny z Národního plánu obnovy. Mohli bychom mít třeba více zahraničních učitelů a vědců, i když jejich počet výrazně vzrostl. Také v oblasti informačních technologií je stále řada věcí, které se musí obnovovat a rozvíjet.
* V jaké kondici tedy budete univerzitu předávat své nástupkyni, lékařce Mileně Králíčkové, která bude první rektorkou UK? Na co ji upozorníte či před čím varujete?
Naše univerzita patří mezi jedno procento těch nejlepších univerzit na světě. Je ve velmi dobré kondici a vychovává studentskou komunitu čítající přes 49 tisíc studentů, z toho devět tisíc zahraničních téměř ze 100 zemí světa. Profesorka Králíčková univerzitu velmi dobře zná, byla osm let členkou mého nejužšího týmu v kolegiu rektora, je prorektorkou pro studijní problematiku a podílela se na řadě důležitých projektů. Má velmi dobrý přehled o všem, co UK řeší a bude muset řešit. Mám radost, že univerzitu povede poprvé v historii žena. Přeji jí především hodně energie, vytrvalosti, pevné nervy a schopnost naslouchat pestrému společenství, jakým Univerzita Karlova je.
* Je funkce rektora více záležitostí odbornou, nebo spíše politickou?
To je nelehká otázka. Musíte dobře zvládat obě role. Důležitým zázemím je odbornost, kdy vás za vaše vědecké výsledky odborná komunita – nejen u nás, ale i v zahraničí – respektuje. Nutné je znát systém fungování školy a naše univerzita, vzhledem k nejširšímu počtu studijních oborů i vědeckých disciplín na ní pěstovaných, patří k velmi složitým. Musíte jednat nejen v rámci univerzity, ale také s dalšími vysokými školami, Akademií věd, fakultními nemocnicemi a i s představiteli státu či měst a krajů, kdy řešíte různé problémy. Postavení rektora je určitým způsobem výjimečné. Současně jde o funkci vysoce manažerskou, počet studentů a zaměstnanců UK vydá za jedno střední krajské město, včetně správy rozpočtu ve výši okolo 13 miliard korun.
* Vedete lékařské konzilium, které se stará o prezidenta Zemana. Jaký je pacient?
S prezidentem jsem v nemocnici několikrát hovořil, zprávy a doporučení lékařského konzilia si vždy se zájmem vyslechl a doporučení lékařů dodržuje. Jsem rád, že se díky špičkové péči Ústřední vojenské nemocnice podařilo jeho stav rychle zlepšit a stabilizovat. Nyní se stav pana prezidenta dále zlepšuje a začíná po karanténních opatřeních opět rehabilitovat.
* O prezidenta Zemana se v Lánech stará soukromá společnost. Byl to správný krok?
Rozhodnutí o péči a léčbě je vždy na pacientovi po diskusi a informování lékaři, v tom není prezident výjimkou. Z mého pohledu je zásadní, aby byla mimo nemocnici pro pana prezidenta zajištěna vysoce kvalifikovaná ošetřovatelská péče. Nemyslím, že je důležité, jestli společnost je veřejná nebo soukromá, ale zda poskytuje kvalitní služby, a tak tomu v tomto případě je. Zajištěna je také pravidelná kontrola ošetřujícím lékařem panem profesorem Miroslavem Zavoralem.
* Má vůbec konzilium ještě možnost zasahovat do péče o hlavu státu?
Konzilium funguje dál. V případě chronického onemocnění, kterým pan prezident trpí, není nutné, aby se scházelo často, pokud to nebude jeho zdravotní stav vyžadovat. V případě potřeby se může ale sejít kdykoli.
* Po skončení rektorského mandátu se vrátíte do nemocnice, budete přednášet mladým medikům, nebo se vydáte jiným směrem?
Jsem připraven i nadále pomáhat univerzitě. Chtěl bych se věnovat problematice v oblasti vědy, zdravotnictví a školství. Rád se budu více věnovat svým pacientům a také studentům, čekají na mne některé nové projekty na Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice, který vedu.
* Denně slyšíme, že chybějí lékaři a sestřičky nejen kvůli pandemii. Vidíte nějakou možnost nebo způsob řešení tohoto vážného problému?
To je dlouhodobý problém, při jehož řešení stát, bohužel, zaspal. Pokud chcete navýšit počet lékařů, pak je nutné tuto věc řešit deset let dopředu! Takovou dobu trvá vychovat kvalifikovaného lékaře. Na to politici a vláda nemyslí, nedomýšlejí, že je to nelehký běh na dlouhou trať. Na budoucí nedostatek lékařů jsem upozorňoval před více než deseti lety, když jsem byl děkanem 1. lékařské fakulty UK. Společně s ministrem zdravotnictví jsme jednali o řešení, jehož výsledkem je vládní jedenáctiletý plán podpory lékařských fakult v České republice. Ten počítá s navyšováním rozpočtů lékařských fakult tak, aby mohly přijímat více studentů, což se v posledních letech uskutečňuje.
* Není tajemstvím, že zvažujete kandidaturu na funkci prezidenta republiky. Kdy hodláte oznámit svoje rozhodnutí, tedy kandidovat nebo nekandidovat?
Zvažuji řadu možností, rád bych využil své zkušenosti a energii a byl nadále aktivní ve veřejném dění. Není mi lhostejný stav naší společnosti a směřování naší země a rád bych se zapojoval do vytváření její úspěšné budoucnosti. Přál bych si, abychom žili v bezpečné, úspěšné a solidární zemi, ve které bude vítězit především zdravý rozum nad nesmyslně zaváděnými různými omezeními. Svět se dramaticky mění a čelíme řadě výzev a problémů. A jejich řešení nesnese odklad. Občas čtu – či se mne někdo zeptá – zda budu či nebudu kandidovat na prezidenta republiky. To jistě potěší, že někdo o mně takto uvažuje, že se nad mou osobou zamýšlí. Neříkám, že to nezvažuji, ale nejsem ještě rozhodnutý.
* Pokud se rozhodnete pro kandidaturu, budete spíš hledat podporu nejméně dvaceti poslanců či deseti senátorů, nebo se budete snažit získat podpisy alespoň 50 tisíc občanů pod příslušnou petici?
Toto vůbec neřeším. Ale myslím si, že jakýkoliv kandidát, který se chce ucházet ve veřejné volbě o funkci prezidenta, by měl mít nejen politickou, ale především veřejnou podporu občanů naší země.
* Hovoříme spolu na konci roku 2021. Co byste popřál občanům naší republiky?
Přeji všem, aby měli čas na odpočinek a nabrali sil do nového roku. Pravá krása je v pospolitosti, v milém gestu, vřelém slovu, pozdravení blízkým, přátelům, ale i sousedům. Nezapomínejme na nemocné a slabé. Ubezpečme je, že na ně myslíme, že nejsou opuštěni. Mysleme na ty, a poděkujme jim, kteří se o ně starají a dodávají jim sílu a naději. Do nového roku si přejme nejen zdraví, štěstí, radost a pohodu, ale přejme si, aby rok 2022 byl „zdravý“ rok. Přejme si, aby se naše země úspěšně rozvíjela, a buďme na ni hrdi.
Foto: archiv UK
