Když chybějí hřebíky nebo jablka, můžete je odněkud dovézt. Co ale s učiteli?
Učitelé, ke kterým se 6. září všech 13 odborových svazů, vyhlásili stávkovou pohotovost kvůli zvýšení platů. Nejde o účelové chování, ale o podfinancování našeho školství na které upozorňujeme řadu let.
Stávkovou pohotovostí chceme na špatnou situaci v oceňováním našich učitelů upozorňovat politiky i širokou veřejnost. Učitelé odcházejí pracovat do jiných oborů a brzy tak může být ještě hůř.
Když se zavře závod na hřebíky nebo když se neurodí jablka, tak je můžete odněkud dovézt. Učitele ale nedovezete. Přesto se takové pokusy dějí. Hlavně v oblasti výuky cizích jazyků nebo přírodovědních disciplín. Nabídnout jim ale můžeme tak 1000–2000 euro. V Německu je ale 1200 euro minimální mzda.
Podle výzkumu Akademie věd ČR mají v podstatě všechny relevantní politické strany ve svých volebních programech navýšení platů učitelů. Přidat chtějí od 18 do 52 %. Žádná ale neříká, kde by potřebné finance měl stát vzít. Třeba pro obnovitelné zdroje energií poslanci napříč politickým spektrem schválili desítky miliard na rok 2017.
A že by požadovaných 15 % navíc pro učitele znamenalo překročení už schváleného schodku státního rozpočtu? Těch 50 miliard už beru jako mantru. Neznám vyspělý stát, který by neměl deficit. Ten náš vůči produkci a HDP rozhodně není nijak dramatický.
Učitelé dostali na platy o 10 % menší, než je teď nejčastější mzda v ČR. Na vysokých školách mají pedagogové míň, než dostanou jejich studenti, až začnou sami vydělávat. České školství je opravdu ohroženo. A pokud se něco nezmění, poznáme to na budoucích generacích.
Průměrný plat ve veřejné sféře se za poslední tři roky zvedl o zhruba 3500 korun. V roce 2013 dosahoval 26 024 Kč (hrubého), loni to bylo 29 501 Kč. Menší částku než průměr vydělávalo 61 % zaměstnanců.
Celý rozhovor si můžete vyslechnout:
