k 1. místu za nejlepší disertační práci a zároveň za nejlepší vědeckou práci napsanou ženou RNDr. Markétě Bockové, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Její disertace se věnuje výzkumu optických biosenzorů a jejich využití ke studiu biomolekul a biomolekulárních interakcí. Optické biosenzory
umožňují poznání biologických procesů na molekulární úrovni, pomáhají odhalit a pochopit například mechanismy vzniku a rozvoje nemocí a mohou se uplatnit v moderní lékařské diagnostice.
K 2. místu v kategorii nejlepší disertační práce Mgr. et Mgr. Liboru Šmejkalovi, Ph.D. z Matematicko-fyzikální fakulty UK.
Oceněná p
ráce pojednává o pohybu elektronů v krystalech a o tom, jak lze dosáhnout jejich větší mobility, nižších ztrát energie a co největšího poměru mezi signálem a šumem. „Objevili jsme, že takovéto elektrony v přírodě existují v antiferromagnetických materiálech. Antiferromagnety jsou krystaly, v nichž magnetické momenty střídají znaménko mezi sousedními atomy podobně, jako se bílá barva střídá s černou na šachovnici,“ popisuje zásadní přínos Šmejkal.
Ke 3. místu v kategiorii nejlepší dizertační práce MUDr. Václavu Kouckému, Ph.D. ze 2. lékařské fakulty UK.
Vyšetření plic u nejmenších, a tedy nespolupracujících dětí, je nadmíru obtížné. A právě tento úkol si mladý lékař zvolil za téma své práce, kdy se snažil najít způsob, jak bezpečně a co nejefektivněji vyšetřovat funkci plic u nejmenších dětí s dlouhodobým plicním onemocněním, jako je například cystická fibróza či chronická plicní nemoc u předčasně narozených, nebo u dětí, u nichž hrozí vznik astmatu.
K 1. místu za nejlepší magisterskou diplomovou práci Mgr. Lukáši Peterovi z Přírodovědecké fakulty UK.
Jeho práce shrnuje a interpretuje výsledky laboratorních experimentů, které se zabývaly následky dopadů asteroidůna vývoj mladých planet – Marsu a Země s cílem poznání vzniku život.
