Rozhovor LN s rektorem Univerzity Karlovy (UK) Tomášem Zimou se měl podle původní dohody z počátku března odehrát v Karolinu, sídle nejstarší české vysoké školy, a měl být hlavně o tom, jak se UK daří a co nového chystá. Jenomže pak se stal dominantním tématem koronavirus.
A Zimova výzva vládě, kterou napsal jako znepokojený „občan, lékař a rektor Univerzity Karlovy“.
Rozhovor LN s rektorem Univerzity Karlovy (UK) Tomášem Zimou se měl podle původní dohody z počátku března odehrát v Karolinu, sídle nejstarší české vysoké školy, a měl být hlavně o tom, jak se UK daří a co nového chystá. Jenomže pak se stal dominantním tématem koronavirus.
A Zimova výzva vládě, kterou napsal jako znepokojený „občan, lékař a rektor Univerzity Karlovy“.
* LN Co vás vedlo k napsání tohoto otevřeného dopisu?
Už jsem to nemohl vydržet, když nevidím žádný plán. Nemohu jen sedět s rukama v klíně a tvářit se, že je vše v pořádku. Není. Jde o budoucnost naší země na dlouhé roky dopředu. Je potřeba jednat, představit plán dalšího vývoje, strategii, postup. Stát musí odpovědět občanům na základní otázky: Jak to bude dál? S čím máme počítat? Jaká opatření se zavedou? Každý další den, kdy pokračují plošné zákazy a omezení, se noříme hlouběji do propasti.
* LN Očekáváte, že se k vaší iniciativě připojí ostatní rektoři? Máte už nějaké reakce?
Reakce lidí je zatím jednoznačná – konečně to někdo řekl nahlas! K těmto myšlenkám se může připojit a podpořit je kdokoliv, je zcela otevřená. Budu především rád, když tato iniciativa aspoň trochu přispěje k tomu, že se dají věci do pohybu a stát přijde s jasným plánem, strategií a opatřeními ve prospěch občanů a země.
* LN Jak teď vypadá chod UK?
Život na Univerzitě Karlově se v polovině března dramaticky proměnil. Musíme se naučit v těchto podmínkách žít a zajistit základní činnosti. Tato složitá doba s řadou restriktivních opatření nás vedla k zavedení a rozšiřování distanční výuky. Většina lidí pracuje z domova. Samozřejmě musíme zajistit výzkumné činnosti, chod laboratoří a experimentů, které běží dlouhodobě. Těší mne, že hned od začátku koronavirové krize se řada studentů i zaměstnanců zapojila do pomoci ostatním a věnuje se dobrovolnictví.
* LN S čím pomáhají?
Pomoc koordinuje univerzitní Centrum Carolina. Dobrovolníci jsou rozděleni do tří skupin. Největší tvoří studenti lékařských fakult, kteří pomáhají v nemocnicích, kde doplňují ošetřovatelský personál, jenž je v karanténě nebo pečuje doma o děti. Je potřeba si uvědomit, že řada zdravotníků, zejména sester, má děti, o které se musí postarat. Do této pomoci je zapojeno více než tisíc mediků. Druhou skupinou jsou studenti pedagogické fakulty ze spolku Agora, kteří pomáhají hlídat děti v různých zařízeních. Třetí část dobrovolníků se skládá ze studentů sociální péče a podobných oborů, kteří pomáhají v různých sociálních zařízeních. Univerzita Karlova podporuje i řadu dalších aktivit. Třeba celorepublikový projekt Sousedská pomoc, mířící především na seniory a potřebné lidi, například zajistí donášku potravin. Někteří pomáhají neorganizovaně třeba v místě bydliště. Všem patří mé velké poděkování.
* LN Jakým způsobem je teď organizováno studium?
Jak už jsem zmínil, teoretická výuka probíhá distančními formami. Neprovádí se praktická výuka ani laboratorní cvičení. Jakmile skončí současná opatření, budeme se snažit výuku v tomto směru zintenzivnit. Počítáme s prodloužením výuky až do června a zkouškami v červenci, zkoušet lze ovšem až do září. Zároveň vytváříme podmínky pro distanční zkoušení. Rozhodně chceme nový akademický rok zahájit v říjnu s čistým štítem.
* LN Počítáte i s posunem přijímacích zkoušek?
Termíny přijímacích zkoušek, které byly naplánovány po 10. květnu, platí. Dřívější termíny se posunou. Termíny vyhlašování přijímacích zkoušek jsou dány vysokoškolským zákonem, proto v současné době intenzivně jednáme s ministerstvem školství o aktuální novele vysokoškolského zákona, která lhůty pro přijímací řízení upravuje. Pak bychom mohli v letošním výjimečném roce přesunout termíny na červen nebo červenec nebo zvolit jiné formy přijímacího řízení. Vše závisí na schválení Poslaneckou sněmovnou ve zrychleném režimu, proto na tom ministerstvo ve spolupráci s námi velmi intenzivně pracuje. Jakmile se upraví lhůty v zákoně, my na univerzitě termíny vzápětí upravíme. Nicméně v tuto chvíli by se i z epidemiologického hlediska červnové termíny měly dodržet. A rád bych zdůraznil praktickou informaci: studenti mohou jít k přijímacím zkouškám i bez maturity! Ukončení středoškolského studia a maturita je podmínkou pro zápis k vysokoškolskému studiu, nikoliv pro účast v přijímacím řízení. I kdyby se změnily lhůty maturit, jsme připraveni posunout naše termíny, případně změnit formy přijímacích zkoušek, a vyjít tak uchazečům co nejvíce vstříc.
* LN Máte přehled o vašich studentech, kteří odjeli na stáže do zahraničí?
Pokud jde o české studenty na Erasmech nebo jiných zahraničních mobilitách, většina z nich se vrátila do Česka. Pro ty, kdo nemohou být v rámci povinné karantény doma, máme připravené záložní prostory. V tuto chvíli zůstává podle našich informací v zahraničí asi tři sta studentů, kteří tam studují, nyní především distančně. Jsme s nimi v kontaktu. Řada škol v Evropské unii je nyní zavřená, například v Dánsku nebo v Itálii. Také máme část studentů ve Spojených státech a i s nimi jsme v kontaktu a aktuálně je informujeme.
* LN A naopak, jak je to s cizinci na Univerzitě Karlově?
Máme zde studenty s trvalým pobytem, kteří většinou zůstali. Účastní se také distanční výuky. Část studentů, kteří zde byli na výměnných pobytech, se vrátila domů. Mnoho z těchto cizinců se věnuje dobrovolnické práci, například radí svým krajanům na telefonních linkách provozovaných v angličtině.
* LN Co dělá s mezinárodní spoluprací uzavření hranic?
Situaci velmi pečlivě sledujeme, nedovedu si představit, že bychom byli třeba rok v izolaci od světa. Univerzity a výzkumné instituce jsou a musí být mezinárodní. Naši kolegové jak z Akademie věd, tak z Univerzity Karlovy v těchto dnech dokončují vývoj testování a izolace koronaviru z biologických materiálů a rozšíření testovacích kapacit, kde je nezbytná komunikace se zahraničními odborníky. Dalším důvodem je skutečnost, že na naší škole máme 20 procent zahraničních studentů z celého světa, z toho třetinu ze Slovenska. Věřím, že se po místních karanténních opatřeních co nejdříve otevřou hranice, abychom mohli dále komunikovat se světem a učit zahraniční studenty. Doufám, že alespoň v rámci Evropské unie nastane uvolnění do léta. Bude ovšem záležet na epidemiologické situaci zemí EU a také na tom, jak k ní přistupují jednotlivé státy, jaká je úroveň jejich zdravotního systému a jak úspěšně se jim daří epidemii koronaviru zvládat.
* LN Projeví se ekonomické dopady pandemie na činnosti UK?
Ekonomická recese bude bolet celou společnost. U nás se projeví především v doplňkové činnosti a také, pokud jde o koleje a menzy nebo ubytovací zařízení pro naše hosty. Už nyní čelíme propadu v řádu desítek milionů. Co zatím neumíme odhadnout, je pokles počtu zahraničních studentů – samoplátců. Objem peněz, které jejich výukou získáváme, představuje 1,5 miliardy korun. Jde o 15 procent našeho rozpočtu. Tyto peníze investujeme do lidí, vybavení a na činnosti, na něž se nám nedostává financí ze státního rozpočtu.
Hlavní body výzvy Tomáše Zimy „všem, kdo rozhodují“
“PROČ? * „Mám velké obavy z devastačních dopadů, kterými pokračující restrikce tvrdě a na dlouhou dobu zasáhnou každého občana, naši zemi a celou společnost. Hrozí způsobit obrovskou vlnu nezaměstnanosti, sociálního zmaru a existenčních problémů pro statisíce lidí. Problémů, jejichž důsledky budeme řešit desetiletí.“ * „Máme ještě poslední možnost zatáhnout za záchrannou brzdu a pokusit se Českou republiku co nejvíce ochránit před pádem do hluboké ekonomické propasti.“ * „Nynější situace má negativní dopad na celkové zdraví obyvatelstva – odkládají se diagnostické a léčebné úkony, operace i preventivní návštěvy lékaře. Odkládání výkonů se může následně projevit předčasným úmrtím řady lidí.“
“PROTOŽE: * „Je nezbytně nutné okamžitě a zásadně přehodnotit přijatá opatření státu, jejich další trvání, přiměřenost, efektivitu, a především plošnost uplatňování.“ * „Stále postrádáme kvalifikovaný plán státu, jeho strategii či alespoň odpovědi na základní otázky: Kdy, jak a jaká přijatá opatření skončí? A co bude dál?
“ NÁVRH NEZBYTNÝCH OPATŘENÍ: *
*Co nejdříve začít uvolňovat karanténní opatření – do konce dubna zrušit většinu omezení s výjimkou hromadných akcí,
ochrany rizikových skupin (důchodci) a karantény pozitivně testovaných osob.
* Navýšit na maximum testovací kapacity, uskutečnit co nejdříve testování náhodného reprezentativního vzorku lidí.
* Zásadně zvýšit a zjednodušit podporu OSVČ.
* Přijmout rychlá, nekomplikovaná a plošná opatření v daňové oblasti (odklady, daňové prázdniny…).
* Zajistit občanům možnost dlouhodobých odkladů splátek úvěrů na bydlení či nájmů.
* Postupně uvolnit cestování.
* Ochránit statisíce občanů, kteří spadli či spadnou do dluhových pastí a exekucí.
* Zajistit, aby nedošlo ke škrtům v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu.
Autor: EVA PRESOVÁ
