V polovině května se navrátíme do normálního života, věří rektor UK Tomáš Zima. O otevření škol se dozvěděl z tiskovky
Vláda se chystá od pondělí znovu otevřít vysoké školy. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima se o tom dozvěděl tak jako celý národ – z tiskové konference vlády ve čtvrtek večer. “Kdybychom o tom věděli o pár dní dřív, mohli bychom plnohodnotně učit už od pondělí,” říká. Ačkoliv vláda od pondělí povolí shromažďování deseti lidí, studenti budou moci být v učebnách maximálně po pěti. Budou se tak muset střídat a část studia včetně zkoušek nadále dělat distančně. Zima věří, že studentů už v polovině května bude moct být v jedné učebně až dvacet.
V pondělí se na vysoké školy vrátí studenti. Máte z toho radost?
Mám radost, že se vysoké školy pomalu budou navracet do normálnějšího režimu. Mám také radost, že budou opět probíhat konzultace se studenty, praktická výuka, zkoušky, laboratorní cvičení. I když zatím jen v malých skupinách. Vláda schválila, že se od pondělí může scházet až deset lidí. Nás ale ministerstvo školství dnes ráno informovalo, že můžeme mít skupiny maximálně pěti studentů. Byl bych radši, kdyby jich také mohlo být deset. Věřím ale, že se to s dalším uvolňováním zkoriguje. Ministerstvo školství chce jednat s ministerstvem zdravotnictví o navýšení počtu studentů na deset nebo dvacet, samozřejmě při zachování hygienických pravidel.
O návratu studentů se vysoké školy dozvěděly ve čtvrtek večer. Stihnete na to univerzitu nachystat během čtyř dnů?
Kdybychom o tom věděli o pár dní dřív, mohli bychom plnohodnotně učit už od pondělí. Jestliže se informaci dozvíte na tiskové konferenci kolem deváté večer, a další pokyny dostanete v pátek v ranních hodinách, tak je jasné, že budete mít prodlevu. Život na naší univerzitě se ale nezastavil ani v krizové době, kdy probíhala distanční výuka i zkoušky. Příští týden tedy bude na jednotlivých fakultách probíhat příprava na rozjezd praktické výuky, kterou spustíme od 4. května. Takže příští týden bude takový přípravný a studenti se budou moci setkávat s vyučujícími na konzultacích.
Školy se nicméně otevřou pouhý měsíc před koncem akademického roku. Má to smysl?
Samozřejmě, že má. Kdybychom univerzitu neotevřeli, jak by studenti získali praktické znalosti? Ty distanční výukou nezískají. Studenti medicíny opět budou moci provádět praktickou výuku u pacientů. Studenti přírodovědných a technických oborů se budou moct vrátit do laboratoří. Také bude možné konzultovat práci s učiteli na univerzitní půdě. Jsem tedy velmi rád, že se školy otevírají a studenti budou moct bez problémů nebo zpoždění ukončit akademický rok a postoupit do dalšího ročníku.
Jedná se ale o částečný návrat. Studenti budou moct ve škole být ve skupinách maximálně po pěti. Jak to u vás bude v praxi fungovat?
Studenty rozdělíme do skupin, které se budou třeba v laboratořích střídat. Bude to technicky náročnější, ale zvládneme to. Také počítáme, že výuka bude nadále probíhat částečně distančně. Do praktik nepůjde student na čtyři hodiny každý týden, ale třeba na dvě hodiny ob týden, aby se mohlo vystřídat více studentů. Semináře i přednášky budou nadále probíhat distanční formou, stejně tak vyučující bude mít možnost zkoušet distančně. Nebudou písemné testy. Čeká nás celá řada změn a bude to záviset obor od oboru.
Kdy předpokládáte, že se ve škole sejdou studenti ve větším počtu?
Věřím, že dvacet studentů najednou budeme mít už v polovině května. Jestliže vláda povolí v polovině května akce do sto lidí, nevidím důvod, proč bychom to měli mít zakázané další čtyři měsíce. Je nutné reagovat na aktuální situaci. Děti se vrací do škol i v Německu, Dánsku nebo Rakousku. Nevidím na tom nic špatného, kdyby se v polovině května měli vrátit studenti do škol, samozřejmě při zachování hygienických pravidel. Jsem také velmi rád, že vláda zvýšila tempo otevírání obchodů a rozvolňování karantény. Je to dáno pozitivní epidemiologickou situací kolem koronaviru a jsou to správná rozhodnutí. Věřím, že v polovině května se navrátíme do normálního života.
A pokud ne? Jak budou vypadat přijímací řízení a státní závěrečné zkoušky?
Státnice budou probíhat jako vždy, protože počet přítomných je vždycky relativně malý. Budou ale také probíhat distanční formou. Chystáme se upravit termíny, aby se studenti dozvěděli včas, kdy je čeká přijímací řízení. A budou to vědět s větším předstihem, než je zákonem požadovaných patnáct dní. Bude to probíhat v červnu a červenci.
Aby mohli studenti zpátky do škol, budou muset potvrdit, že nemají žádné příznaky nemoci. Jakým způsobem to mají udělat?
Budou dávat čestné prohlášení, máme na to formuláře, kdy studenti podepisují, že nemají žádné příznaky nemoci. Platilo to již pro poslední ročníky, které mohly chodit do školy doposud.
Ročně k vám jezdí studovat stovky cizinců. Co když v září nebudou moct přijet? Umožníte jim nastoupit na distanční studium?
Ano, jsme na to připraveni. Už nyní se distanční výuky účastní současní studenti, kteří se museli vrátit do zahraničí. V Česku jich zbyla menšina, kolem dvou set. My nyní děláme vše pro to, abychom nepřišli o zahraniční studenty, kteří k nám mají v září nastoupit do prvních ročníků.
V tomto týdnu jste zahájili testování promořenosti obyvatelstva. Myslíte, že by se obyvatelstvo mělo nechat cíleně nakazit?
Je to úplně normální. Tak jako se setkáváme s bakteriemi a viry, které jsou neustále kolem nás, i když nosíme roušku, nemůžeme zabránit kontaktu organismu se zevním prostředím. Takže není otázka, jestli se s virem setkáme, určitě se s ním někdy můžeme setkat. Bude záležet na tom, aby se náš organismus postupně s tímto novým virem setkával a vytvářel si obranné mechanismy tak, aby až přijde nějaká další vlna infekce, byl na to připraven. Je to podobné, jako když tu je chřipková epidemie. Část lidí onemocní a část ne. Tak to prostě bývá.
Má v tom případě vůbec smysl zavádět opatření, jaká máme dnes, jako je třeba nošení roušek?
Domnívám se, že nosit roušku v lese a večer na liduprázdné ulici je nesmysl. Ale v MHD nebo obchodu to má smysl, protože roušky sice nezabíjí vir, ale snižují případný možný kontakt. Tedy snižují dávku, kterou organismus může dostat. A určitě nebudeme nosit roušky na věky.
autorka: HN – Michaela Endrštová
