mám tu čest vést Univerzitu Karlovu již pět let. Za tu dobu se podařilo díky výtečné spolupráci a nasazení kolegů z vedení UK, zástupců akademické obce, studentek a studentů, absolventů dosáhnout řady dobrých výsledků. Mezi ty nejdůležitější patří například schválení nového systému podpory rozvoje vědních oborů a financování vědy; vznik univerzitní aliance 4EU+; založení Evropského centra; zřízení Ceny Arnošta z Pardubic, která oceňuje práci vynikajících vyučujících a také výtečné počiny ve vzdělávací činnosti; realizace výstavby nových univerzitních kampusů, mimo jiné v Plzni a v Hradci Králové; příprava Kampusu Albertov; založení Mezinárodní rady UK; nárůst udělených ERC grantů či založení CUIP.
Vždy jsem respektoval, respektuji a budu respektovat akademické svobody a názory všech zástupců akademické obce, ať už jsou jakkoliv kritické či tvrdé.
Jsem přesvědčen, že v zájmu dobrého jména UK je především nutné vést diskuzi, postavenou na pravdě a faktech.
Proto se musí proti nařčení, která zmiňují autoři otevřeného dopisu Akademickému senátu UK ohradit a uvést věci na pravou míru.
1) Uzavření partnerství se společností Home Credit International, a.s.
Univerzita Karlova v minulých letech uzavřela řadu sponzoringových smluv s partnery z mnoha různých odvětví. Cílem bylo především zajistit financování projektům, které není možné hradit z veřejných prostředků. Jedná se zejména o projekty z oblasti třetí role univerzity ve společnosti, tedy financování výstav, kulturních akcí či odborných konferencí.
Smlouva byla před svým podpisem projednána stejně jako ostatní smlouvy tohoto typu. Sponzoringové smlouvy neprocházejí a nikdy v minulosti neprocházely projednáním s Akademickým senátem UK.
Následnou velmi živou a kritickou diskusi o této spolupráci považuji za důkaz svobody akademického prostoru, kde má každý názor a pohled své místo.
Názory akademické obce pro mě byly a budou při rozvoji a vedení univerzity vždy zcela zásadní. Na základě této diskuse jsem směřoval k rozhodnutí ve spolupráci se společností Home Credit International nepokračovat.
Kritická diskuze otevřela dlouho opomíjené a důležité téma, jakým je financování vysokých škol v ČR, spolupráci univerzit se sponzory a soukromým sektorem.
Právě zde vidím prostor pro konstruktivní řešení. Proto chci na zítřejším jednání Akademického senátu navrhnout zřízení komise, která připraví parametry a kritéria pro spolupráci univerzity s komerčními partnery. Členy komise by měl navrhnout Akademický senát UK. Těší mne, že místo v této komisi mne přislíbil prof. Jiří Přibáň z britské Cardiff University.
2) Nepřiměřený zásah do nezávislosti etické komise na Filozofické fakultě UK.
Každé podezření z plagiátorství, ať už se jedná o studenta či prorektora, musí být vždy posuzováno zcela nezávisle příslušnými orgány Univerzity Karlovy, tedy etickými komisemi dané fakulty a poté Etickou komisí UK. Je to jediný možný postup, jak se dobrat pravdy a nikdy jsem do práce či snad nezávislosti těchto orgánů nevstupoval. Takový postup proběhl i u případu prof. Martina Kováře.
Jako rektor si zadávám ke zpracování desítky posudků na nejrůznější odborná témata či projekty, na které si potřebuji udělat názor. Považuji takový postup za správný, stejně jako jsem považoval za správné požádat renomované odborníky z oblasti historiografie, aby pro mě zpracovali posudek na velmi vážné obvinění z plagiování prorektora UK a informoval jsem o tom AS UK.
Tyto posudky od profesorů Roberta Kvačka a Jaroslava Pánka jsem poskytl Etické komisi FF a Etické komisi AS UK pro jejich vlastní potřebu.
Plně jsem ve věci případu prof. Martina Kováře respektoval závěry odpovědných orgánů UK, stejně jako jsem respektoval a přijal rezignaci prof. Kováře ve vedení univerzity a informoval jsem o tom AS UK.
3) Bagatelizace problému neetických a predátorských publikací na Univerzitě Karlově.
Žádné téma či problém, který se týká predátorských publikací, jsem nikdy nebagatelizoval. Právě naopak. Intenzivně jsem se tématem zabýval, se svými spolupracovníky jsme jej důsledně prověřili, nastavili celou řadu podpůrných a kontrolních mechanismů, které mají pomoci akademickým pracovníkům se v tematice orientovat.
Odbor Vědy a výzkumu rektorátu UK vypracoval ve spolupráci s IDEA při CERGE-EI analýzu prací autorů z Univerzity Karlovy, které byly publikovány v časopisech podezřelých z tzv. „predátorských“ praktik. Analýza časopisů zařazených do tzv. Beallova seznamu neidentifikovala žádnou práci, která by sama o sobě poukazovala na porušování etických principů odborného publikování a porušovala etický kodex UK.
Všichni zaměstnanci se nyní v případě pochyb o původu časopisu či nakladatelství mohou obrátit na informace na stránkách univerzitní knihovny.
4) Netransparentní vazby univerzity na orgány Čínské lidové republiky.
Činnost Česko-čínského centra, které bylo založeno 15. 3. 2016, je financována zcela standardně a podle všech pravidel, která na Univerzitě Karlově platí. Rada centra se schází dvakrát ročně a zjišťuje a projednává, jakou spolupráci by bylo vhodné v rámci fakult UK uzavřít. V radě jsou zastoupeny všechny fakulty, které spolupracují s univerzitami v Číně, významnou členkou centra byla i prof. Olga Lomová.
Dvakrát za rok se konají také konference za účasti špičkových odborníků z celého světa a také se uskutečnily dvě letní školy. Tyto akce organizuje Středisko bezpečností politiky FSV UK a jejich průběh je vždy dokumentován a zveřejňován, a tedy zcela transparentní.
Pro Univerzitu Karlovu je rozvoj mezinárodní spolupráce mimořádně důležitý, vedeme proto v této věci desítky jednání ročně s partnerskými univerzitami a zástupci mnoha zemí světa, včetně Číny a Tchaj-wanu.
Věřím, že se diskuze i o těchto tématech povede zítra na jednání Akademického senátu, tedy tam, kam tyto diskuze zejména patří.
prof. MUDr. Tomáš Zima
rektor Univerzity Karlovy